DNA prozradila podrobnosti o obětovaných mayských dětech v Chichén Itzá
V masovém hrobě poblíž slavné mayské Studny obětí byli pohřbeni chlapci ve věku 3 až 6 let. Někteří si byli navzájem blízce příbuzní a byly mezi nimi i dva páry jednovaječných dvojčat.
Chichén Itzá jsou slavné ruiny významného mayského města, které mělo zásadní vliv na celou oblast zhruba v letech 600 až 1000 našeho letopočtu. Jde o jedno z nejzachovalejších měst mayské civilizace, které se těší nesmírně popularitě. V roce 1967 zde byl v chultúnu (podzemním skladovacím prostoru) poblíž legendární Studny obětí objeven masový hrob, který obsahoval ostatky více než stovky dětských obětí.
Rodrigo Barquera z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii a jeho spolupracovníci prozkoumali tyto ostatky. Analyzovali DNA 64 obětovaných a vyčetli z ní zajímavé podrobnosti o jejich osudu.
Chlapecké oběti v masovém hrobu
Barquera s kolegy zjistili, že všichni obětovaní byli chlapci a obětováni byli v průběhu několika set let – konkrétně v období mezi lety 500 až 900 našeho letopočtu. Asi čtvrtina z nich byli blízcí příbuzní a byly mezi nimi dva páry jednovaječných dvojčat. Výsledky poněkud mrazivého výzkumu zveřejnil vědecký časopis Nature.
„Většina z nich zemřela ve věku 3 až 6 let,“ popisuje Barquera pro Live Science. „Vzhledem k příbuznosti chlapců se zdá, že se obětování často týkalo jenom určitých rodin. Nebyl obětován jen tak někdo. Zřejmě šlo o velkou poctu.“
Jakým způsobem obětovaní chlapci zemřeli není jasné. Na kostech nejsou známky žádného násilí a zřejmě nebyli do jámy vhozeni. Podle Barquery mohli být otráveni, což by ale měl potvrdit až navazující výzkum.
Vědce překvapilo, že v hrobě jsou pouze obětovaní chlapci. V podobných mayských hrobech s oběťmi se obvykle nacházejí buď jen samotné dívky anebo dívky společně s chlapci. Badatelé by proto rádi zjistili, proč v tomto případě Mayové obětovali výhradně chlapce.
Genetické analýzy rovněž ukázaly, že dnešní obyvatelé oblasti, kde se nachází Chichén Itzá, jsou s těmito obětmi spřízněni. Nejsou to pochopitelně přímo jejich potomci, protože chlapci byli obětováni velmi mladí, obětovaní chlapci ale zjevně pocházeli z místních komunit. Geneticky jsou jim velmi podobní, s výjimkou některých genů související s imunitou, což ukazuje na intenzivní vliv infekcí, které do této oblasti zavlekli evropští kolonisté.
