Tajemství zvířecí dlouhověkosti: Kdo uteče, žije déle
Zdá se, že vědci rozluštili tajemství dlouhověkosti – je jím život ve větvích
Zoologové již dlouho tušili, že z hlediska přirozeného výběru mají výhodu zvířata vedoucí relativně bezpečný život, tedy hlavně ptáci a netopýři, kterým schopnost létat pomáhá uprchnout před predátory.
Tato výhoda v průběhu evoluce prodloužila délku jejich života. Vědci si před čase ověřili teorii platící pro létavce i na savcích, kteří mají svůj domov ve větvích stromů a mohou tak snáze utéci před svými pronásledovateli.
Tajemství dlouhověkosti
Antropologové Milena Shattucková a Scott Williams z University of Illinois analyzovali délku života 776 druhů zvířat reprezentujících všechny hlavní skupiny savců. Zjistili, že stromoví živočichové žijí dvakrát déle než stejně velké druhy pohybující se na zemi. Například malá stromová šelma kynkažu žije déle než tygr, i když představuje pouhou čtyřicetinu jeho velikosti. Velikost těla je tedy zjevně méně důležitá, než bezpečný domov nad zemí.
Částečnou výjimku tvoří dvě skupiny živočichů – vačnatci a primáti. Podle antropoložky Shattuckové ale obě tyto skupiny spojuje dlouhá historie předků, kteří žili na stromech. Poté, co primáti sestoupili na zem, museli si podle Shattuckové vyvinout nové strategie přežití. Tou hlavní a nejefektivnější se ukázala jejich společenskost, která jim umožňovala lépe čelit útokům predátorů a environmentálním nástrahám.
