Divoké orgie hlavonožců: Páření zkracuje sepiolám život a dočasně je ochromuje

Aby předala své geny dalším generacím, oddává se sepiola s latinským názvem Euprymna tasmanica až tříhodinovému páření s každým partnerem. Samec se začne pářit, kdykoli se mu naskytne příležitost, přičemž on i samice mění během aktu barvu od pískově žluté po tmavě fialovou se zelenými a oranžovými skvrnami. Mohou také během páření vypouštět oblak barviva, což má sloužit k obraně před predátory. Amanda Franklinová a Devi Stuart-Foxová z University of Melbourne ale před časem zjistily, že za tyto orgie platí hlavonožci drsnou cenu – vícenásobné páření totiž zkracuje samicím sepiol život.

Krutá reprodukční daň 

Sepioly euprymna tasmanica se běžně dožívají jen 5 až 8 měsíců. Akt páření pro ně ale znamená rozsudek smrti – samice umírají týden až čtrnáct dnů po nakladení vajíček a samci umírají krátce po (obvykle) několikanásobném páření. Srovnání délky života samic, které byly oplodněny během jednoho, dvou a tří aktů páření ale ukázalo, že druhé páření zkracuje samicím život o zhruba 15 dnů. Další páření je pak připraví v průměru o osm dnů života, bez ohledu na velikost vajec nebo celkovou velikost snůšky. Vzhledem k celkové délce života těchto hlavonožců jde o poměrně významný rozdíl.

Sexuální orgie sepiol sebou nesou i další nepříjemnost - hlavonožci pářením dočasně ztrácí schopnost plavat. Vědci odchytili na pobřeží St Leonards v jihovýchodní Austrálii několik exemplářů sepiol Euprymna tasmanica a testovali v laboratoři jejich plaveckou výdrž proti proudu. Následně nechali sepioly pářit se a poté testy zopakovali. „Zjistili jsme, že trvá až třicet minut, než se po páření obnoví jejich plavecké schopnosti, a to jak u samců, tak u samic,“ sděluje bioložka Amanda Franklinová. Vědci byli překvapeni, že svalová únava byla stejná u obou pohlaví, i když se zdá, že páření je namáhavější pro samce.

TIP: Parazitická houba zneužívá muší sexuální apetit: Ze svých obětí dělá nekrofily

„Myslíme si, že během této fáze svalové slabosti se sepioly schovávají v písku, aby se vyhnuly predátorům, dokud se nezotaví. Tím pádem nemůžou v tuto chvíli shánět potravu ani hledat další partnery k páření.“ Výzkum poskytl nový pohled na vývoj reprodukčních strategií a jako první prokázal, že energetické výdaje spojené s pářením mohou ovlivnit fyzické schopnosti živočichů.