Devátá planeta: Pokud existuje, brzy ji najdeme, tvrdí známý astronom
Podle astronoma a planetárního vědce Michaela Browna se již brzy dozvíme, zda ve Sluneční soustavě skutečně existuje bájná devátá planeta.
Pokud ve Sluneční soustavě skutečně existuje doposud neznámá planeta, připravovaná Observatoř Very C. Rubinnové ji najde, je přesvědčen Michael Brown. Známý astronom a planetární vědec je přitom člověkem, který „svět o jednu planetu připravil“. Jeho objev trpasličí planety Eris z roku 2005 totiž vedl k vyřazení Pluta ze seznamu planet.
Objev Eris vyvolal debatu o definici planety. Na 26. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze byla v srpnu 2006 schválena nová definice planety. Na jejím základě byla Eris spolu s Plutem a dalšími zařazena do nové kategorie trpasličích planet.
Měl bys to napravit, tati
„Ztrátu“ Pluta měla později okomentovat Brownova desetiletá dcera s tím, že by měl najít novou planetu. „Když to řekla, trochu jsem se zasmál,“ říká Brown. „V duchu jsem si říkal: 'To se nikdy nestane.'“
Přesto práce Michaela Browna a jeho kolegy Konstantina Batygina z Caltechu vyústila v tezi existence doposud neznámé planety Sluneční soustavy. Vědci její existenci odvozují z pohybu několika objektů na vnější hranici Kuiperova pásu, jak se nazývá oblast za trajektorií Neptunu, rozkládající se ve vzdálenosti 30–50 AU (astronomických jednotek) od Slunce.
Na základě počítačových simulací vědci odhadli, že tato tajemná planeta by mohla být až 10× hmotnější než Země, s poloměrem zhruba 3× větším. Měla by obíhat kolem Slunce po velmi protáhlé dráze, na které by se k němu přibližovala na vzdálenost 200 astronomických jednotek (AU), což je sedmkrát dál než Neptun, a nejvzdálenější bod její dráhy byl vypočítán na 1 200 AU.
Přestože jde „pouze“ o matematické modely, objev nové planety na základě jejího gravitačního působení na jiná tělesa by nebyl prvním případem v dějinách. Neptun se v roce 1846 podařilo nalézt díky zjištěným odchylkám v dráze Uranu. A pozorované nepravidelnosti v pohybu Neptunu pak vedly astronomy k pátrání po další neznámé planetě: Pluto bylo nakonec nedaleko předpovězené pozice objeveno v roce 1930. Podle současných poznatků je však zřejmé, že se jednalo o náhodu – jeho hmotnost by totiž nemohla pozorované odchylky vyvolat.
Naděje z chilských hor
Přání Brownovy dcery a sen mnoha astronomů by mohl dojít naplnění díky novému teleskopu Very C. Rubinové. Pokud je skrytý svět skutečný, nový teleskop by jej měl nalézt. Nebo alespoň přinést relevantní důkazy o jeho existenci.
Vera C. Rubin Observatory (dříve Large Synoptic Survey Telescope, česky Velký celooblohový dalekohled) se má naplno rozjet v polovině letošního roku. Největší dalekohled na světě schopný pořídit celooblohovou přehlídku je vybaven objektivem o průměru 8,4 metru a jeho zorné pole dosáhne 10 čtverečních stupňů. Díky tomu dokáže pořídit fotografie i velmi slabých kosmických objektů a cílem se má stát průběžné snímkování celé oblohy, které přístroj kompletně zvládne za tři noci. Astronomům tak umožní především pozorovat cíle, jež mění jasnost nebo se po nebi pohybují velmi rychle.
Během 10 let teleskop vyfotografuje každé místo alespoň 300krát. Konkrétně proměří několik miliard nejbližších galaxií, zachytí stovky tisíc supernov a identifikuje ve Sluneční soustavě na 90 % všech planetek větších než 140 metrů. Z dlouhodobého hlediska může posloužit i k výzkumu temné hmoty a energie.
„Na otázku existence deváté planety odpovíme během jednoho nebo dvou let,“ věří Megan Schwambová, planetární astronomka z Královské univerzity v Belfastu v Severním Irsku.
