Devastující erupce vulkánu Santorini souvisejí s úrovní hladiny Středozemního moře
Geologové dobře vědí, že předpovídat budoucí sopečné erupce konkrétního vulkánu je velmi komplikované. Spolehlivý recept totiž stále neexistuje. V některých případech nám ale pomáhají zvláštní okolnosti
Řecké Santorini je dnes malebnou turistickou destinací, což platí i pro široké okolí tohoto ostrova ve Středozemním moři. Nad celým regionem se ale vznáší riziko z devastující sopečné erupce. Přibližně před 3 600 lety zde totiž došlo k jedné z největších známých erupcí v historii lidstva, která svou silou mnohonásobně převýšila slavný výbuch sopky Krakatoa v roce 1883 (podle některých odhadů až stonásobně). Erupcí vyvolané klimatické změny a vlny tsunami tehdy dramaticky zasáhly kvetoucí mínojskou civilizaci v této oblasti.
Erupce na Santorini
Jisté je, že oblast Santorini je vulkanicky aktivní několik milionů let. Tým odborníků, který vedl Christopher Satow z britské Oxford Brookes University, prostudoval období posledních 360 tisíc let, v němž zde došlo k nejméně 211 erupcím. Porovnali tyto erupce s pohyby mořské hladiny a zjistili, že mořská hladina má na erupce Santorini velmi významný vliv.
TIP: Co rozpoutalo zkázonosné vlny cunami během Minojské erupce?
Podle badatelů jde o poměrně jednoduchý mechanismus. Když poklesne hladina Středozemního moře, změní se tlak vody působící na zemskou kůru v této oblasti, která v důsledku toho popraská. Prasklinami se dere vzhůru magma, které s určitým zpožděním vyvolá vulkanickou erupci. Kromě tří erupcí se všechny z 211 odehrály do 11 tisíc let poté, co byla hladina Středozemního moře minimálně o 40 metrů níže než dnes.
Pokud tedy Satowova teze platí, znamená to, že vzhledem k nárůstu mořské hladiny po nejmladší době ledové a dnešnímu globálnímu oteplování, mohou místní i turisté na řeckých ostrovech spát o něco klidněji.
