Dentální rituál: Vikingové si zřejmě upravovali zuby při vstupu do bratrstva
Archeologové našli 130 koster z doby Vikingů, jejichž majitelé si za svého života nechali upravit zuby zvláštními horizontálními drážkami. Podle vědců mohlo jít o iniciační rituál spolku či bratrstva kupců.
Archeologické nálezy ukazují, že Vikingové byli velmi zdatní, pokud jde o zubařské zákroky. Jak se ale zdá, nešlo vždy o zásahy, které by měly zdravotní důvody.
Němečtí archeologové Matthias Toplak z Vikinského muzea v Hedeby a Lukas Kerk z Münsterské univerzity prozkoumali celkem 130 lebek nalezených na území Skandinávie, na jejichž zubech byly zaživa vytvořeny zvláštní vodorovné drážky. Šlo výhradně o muže, přičemž naprostá většina z nich byla pohřbena na místech významných pro obchod na největším švédském ostrově Gotland.
Například na vikinském hřbitově Kopparsvik byly téměř všechny kostry s takto upravenými zuby uloženy v části hřbitova, která byla zřejmě rezervovaná pro cizince. Všechny studované lebky předcházejí závěrečnou fázi doby Vikingů, kdy již bylo obchodování velmi rozvinuté.
Bratrstvo rýhovaných zubů
Na základě těchto vodítek se Toplak s Kerkem domnívají, že „rýhování“ zubů mohlo souviset s obchodními aktivitami velkých skupin profesionálních kupců. Mohlo jít o součást iniciace, vstupu do kupeckého spolku či bratrstva, z jakých se později vyvinuly kupecké gildy. Podle badatelů není jasné, jak takové kupecké spolky fungovaly. Je ale možné, že rýhované zuby svým majitelům zaručovaly určité výhody při obchodování, ochranu nebo privilegia. Závěry svého výzkumu vědci zveřejnili v odborném časopisu Current Swedish Archaeology.
Kromě hypotéz přináší nová studie i řadu nezodpovězených otázek. Kromě úprav chrupu vědci identifikovali i tři ženské lebky, nesoucí znaky záměrně vytvořených deformit. S ničím podobným jsme se přitom u vikingů doposud nesetkali.
Podle badatelů je možné, že se jednalo o cizinky, které na ostrov dorazily se svými mužskými příbuznými, nebo o dcery úspěšných vikinských obchodníků, které se narodily na vzdálených místech, kde se podobné úpravy praktikovaly. Dvě ze tří žen byly pohřbeny v bohatě zdobeném vikinském oděvu (třetí hrob byl poničený), což naznačuje, že byly v gotlandské společnosti vítané. „Nevíme, co tato tělesná modifikace původně signalizovala. Možná šlo o znak společenského postavení, krásy nebo příslušnosti ke konkrétní sociální skupině,“ uvádějí vědci.
Ještě zvláštnější je, někteří členové „bratrstva rýhovaných zubů“ byli podle všeho rituálně zabiti, což ukazuje, že mohlo jít o otroky či zločince.
