Dávní Mayové zřejmě využívali moderní technologie kořenových čistíren vody

Pokud jde o pitnou vodu, mayská civilizace se před stovkami let potýkala s podobnými problémy jako lidé dnes. I tehdy museli v nevýhodných klimatických podmínkách zajistit velké množství vody odpovídající kvality pro značné množství obyvatel. Mohli bychom se dnes inspirovat jejich starověkým know-how při řešení problémů s vodou?

Jak ve své studii, publikované vědeckým časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences, uvádí Lisa Lucerová z Mexické národní autonomní univerzity, Mayové se ve svém klasickém období (přibližně 250 až 900 našeho letopočtu), museli vyrovnávat s nedostatkem vody v každoročních suchých obdobích v rámci roku i v obdobích klimatické nestability.

Problémy Mayů s vodou

Povrchové vody měli dávní Mayové relativně málo, protože obývali krajinu plnou krasových útvarů, kde se voda snadno ztrácí. Spoléhali proto na důmyslný systém umělých vodních nádrží, které budovali v blízkosti svých měst. Takové nádrže ale v osídlených oblastech snadno podléhají znečištění. V tropických oblastech se navíc snadno stávají místem zvýšeného výskytu komárů, přenášejících nebezpečné infekce. 

Lucerová se domnívá, že Mayové k čištění vody v nádržích využívali větší počet vodních rostlin a dalších organismů. Dnes podobný přístup využíváme v kořenových čistírnách vod. Mezi největší patřila ta, která zásobovala město Tikal. Mohla pojmout více než 900 000 metrů krychlových vody, což podle archeoložky a antropoložky Lucerové bylo více než dostatečné množství k pokrytí každodenní potřeby pití, mytí a vaření pro 80 000 lidí, obývajících město v dobách jeho největší slávy.

Předchozí analýza nádrže Tikal ukázala, že její dno bylo tvořené navezeným vulkanickým pískem, který sloužil k filtrování nečistot a patogenů z vody. Kromě tohoto přirozeného filtračního systému Mayové využívali i vodní rostliny jako lekníny, orobince, nejrůznější druhy trav a hyacintů, aby zabránili degradaci vody. Tyto rostliny odstraňují z vody dusík a fosfor, čímž omezují růst nebezpečných řas.

TIP: Mayská civilizace významně měnila prostředí a klima již před tisíci lety

Lucerová svou hypotézu vyvozuje z archeologických nálezů, map dávného osídlení Mayů a analýzy zachovalých mayských ilustrací a písemných záznamů. Podle badatelky by mayské know-how mohlo najít uplatnění i dnes. Na počátku je takový postup náročnější na výstavbu, později ale přírodní čistírna funguje takřka samostatně bez uměle dodávaných chemikálií a energie.