Co zažije průzkumná sonda na Uranu nebo Neptunu, až bude padat do atmosféry?

Uran a Neptun jsou plynní obři. Navzájem si jsou dost podobní a zároveň se v některých podstatných věcech liší od Jupiteru a Saturnu. Planetární vědci by velmi uvítali, kdyby k Uranu nebo Neptunu vyrazila průzkumná meziplanetární sonda. Financování takové mise je ale nejisté a i kdyby bylo schváleno, nejspíš potrvá mnoho let, než se k některému z těchto ledových obrů dostane.

Odborníci Evropské kosmické agentury se rozhodli, že čekání ukrátí čas simulacemi toho, s čím se taková sonda bude potýkat, až se na konci budoucí mise zanoří do atmosféry ledového obra. Využili k tomu hypersonický aerodynamický tunel s plazmatem T6 Stalker Tunnel Oxfordské univerzity a aerodynamický tunel s plazmatem výzkumné skupiny High Enthalapy Flow Diagnostics Group Stuttgartské univerzity.

Simulovaný průnik do ledového obra

Uran i Neptun se skládají hlavně z vodíku a helia. Mají ale podstatně více metanu než Jupiter se Saturnem. Badatelé použili tyto plyny v poměru, který odpovídal Uranu, a nechali je tryskat rychlostí asi 19 kilometrů za sekundu na pevný objekt, jehož tvary zhruba odpovídaly předpokládané podobě sondy při jejím finále u ledového obra.

Vědcům a inženýrům ESA je jasné, že budoucí sonda při svém závěrečném pádu do nitra atmosféry ledového obra, ať už to bude Uran nebo Neptun, nevydrží moc dlouho. Ostatně nejlepším důkazem náročnosti takového prostředí byl závěrečný ponor sondy Cassini do atmosféry Saturnu. Zároveň ale chtějí, aby sonda v takové chvíli fungovala co nejdéle a získala maximální množství údajů.

TIP: Diamantový déšť je na Uranu a Neptunu zřejmě běžnější, než vědci předpokládali

„Jakákoliv sonda, která pronikne do atmosféry ledového obra, bude čelit vysokým tlakům a teplotám. Bude tím pádem potřebovat výkonný ochranný systém, který ji udrží chvíli v provozu,“ potvrzuje Louis Walpot z ESA. „Abychom takový systém mohli vyvinout, potřebujeme adaptovat testovací zařízení na podmínky, s nimiž se sonda setká na ledovém obru.“