Co prozradily střepy ze sídla slavného astronoma Tycha Braheho?
Analýza střepů objevených v laboratoři Tycha Braheho potvrzuje jeho alchymistickou kariéru. Setkal se i s látkou, kterou v jeho časech nikdo neznal…
Slavný dánský renesanční učenec Tycho Brahe byl ve své době nejlepším pozorovatelem oblohy. Tehdy ale ještě nebyla striktně oddělená věda od dalších oblastí poznání. Vzdělanci se kromě vědy často věnovali i astrologii, alchymii, magii a podobným aktivitám. Brahe v tomto směru nebyl žádnou výjimkou.
Svědectví střepů
Dokládá to i pozoruhodný výzkum, který vedl Kaare Lund Rasmussen z Univerzity jižního Dánska. Rasmussen se společně Poulem Grinder-Hansenem z Národního muzea Dánska se dostali ke čtyřem skleněným a jednomu keramickému střepu, které podle všeho pocházejí z Braheho laboratoře v jeho rezidenci Uranienborg na švédském ostrově Hven.
Tento ostrov byl za Braheho života součástí dánského království a dánský král Frederik II. učenci věnoval Uranienborg (Hrad múzy Úranie) – palác spojený s observatoří a s podzemním zařízením Stjerneborg (Hvězdný hrad). Brahe zde působil v letech 1580 až 1599. Zmíněné střepy byly objeveny během vykopávek v osmdesátých letech.
Vědci střepy důkladně prozkoumali pomocí metody laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií indukčně vázaného plazmatu. Díky tomu odhalili stopy chemických substancí na studovaných střepech. Výsledky zajímavého výzkumu zveřejnil odborný časopis Heritage Science.
Analýzy potvrdily, že Brahe byl aktivní alchymista a pracoval s alchymistickými recepty. Odhalily celou řadu chemických prvků a látek, přičemž některé z nich v takovém množství, že s nimi Brahe musel nějakým způsobem pracovat. Jde především o rtuť, olovo, měď, cín, antimon, nikl, zinek, zlato a také wolfram, který byl pro vědce daleko nejzajímavější. Pokud totiž víme, alchymisté ani nikdo jiný tehdy wolfram neznali. Objevil ho až v roce 1781 chemik Carl Wilhelm Scheele. Vysvětlením může být, že se wolfram připletl do Braheho lektvarů, aniž by o tom učenec věděl.