Slunce představuje centrální těleso našeho systému a jako takové nejen gravitačně nastavuje „jízdní řád“ planet na jejich cestě soustavou, ale současně do okolí neustále vysílá nepřerušený proud částic. Tzv. sluneční vítr vyvěrá z horké vrstvy atmosféry hvězdy – koróny – a jeho pohyb řídí celá řada sil, takže je ve skutečnosti velmi komplikovaný.
Z hlediska silových vlivů je důležité, zda hraje hlavní roli sluneční magnetismus (daná situace nastává uvnitř atmosféry), nebo se o slovo hlásí tepelné rychlosti částic (reprezentované tlakem plynu a jejich kinetickou energií). Popsané dva režimy odděluje tzv. Alfvénův kritický povrch, kterým lze tedy z určitého pohledu odlišit oblasti atmosféry hvězdy a slunečního větru, i když se přirozeně jedná o spojitou změnu.
TIP: Nikdy jsme nebyli blíž: Sonda Solar Orbiter pořídila první snímky Slunce
Sonda Parker Solar Probe, vypuštěná v roce 2018, se na konci roku 2021 jako první těleso vyrobené lidskou rukou ponořila pod zmíněnou kritickou hranici. Z prvního pohledu na pořízená data vyplývá, že je daný povrch značně zprohýbaný, ale důvody zůstávají otevřenou otázkou. Průnikem sondy do uvedené oblasti se každopádně otevírá nová etapa výzkumu Slunce.
