Civilní létání do kosmu stále v nedohlednu: Kdy bude vesmírná turistika konečně dostupnější?

Přestože do kosmického prostoru již dřív zamířila celá řada „neprofesionálů“, za prvního kosmického turistu se pokládá americký podnikatel Dennis Tito, jenž v dubnu 2001 v lodi Sojuz TM-32 navštívil Mezinárodní vesmírnou stanici. Za cestu přitom zaplatil asi 12,5 milionu dolarů. Jinak by se také dalo říct, že kosmickým turistou je člověk, který se rozhodne z vlastní vůle letět do vesmíru a rovněž si svoji misi finančně zajistí.

Mimochodem, Tito by se rád do kosmu vrátil, už ho ovšem neláká kroužení okolo Země. Namísto toho si i s manželkou rezervoval místo ve vyvíjené lodi Starship společnosti SpaceX, jež se má ještě v této dekádě vydat k Měsíci. Nedávno přitom odhodlaný Američan oslavil 84. narozeniny.

Turistika na ruský způsob

Vesmírnou turistiku rozjelo Rusko, pro jehož kosmický program znamenaly lety platících zájemců vítaný příliv financí. Ostatně podobně si nechávalo platit i za mise profesionálů z jiných zemí a například v letech 2006–2022 mu doprava 72 astronautů na ISS vynesla zhruba čtyři miliardy dolarů. S příchodem amerických komerčních lodí zmíněný zdroj vyschnul, a země se jej proto snažila kompenzovat.

Pro její potřeby postačovaly dva Sojuzy ročně vyslané k vesmírné stanici, zatímco třetí se měl rezervovat právě pro účely kosmické turistiky. Daný model se podařilo odzkoušet v prosinci 2021, kdy v Sojuzu MS-20 letěl ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a platící zákazníci Jusaku Maezawa a Jozo Hirano z Japonska, které jejich mise vyšla přibližně na 90 milionů dolarů.

Maezawa patří mezi investory SpaceX a stojí i za projektem dearMoon neboli za první pilotovanou misí lodi Starship k Měsíci, se skupinou vybraných umělců na palubě. Tady mimochodem narážíme na problémy s definicí kosmické turistiky: Zmínění umělci nebudou profesionálové v pravém slova smyslu, ale prošli náročným výběrem a neplatí start ze své kapsy. Jde tedy spíš o služební cestu než o turistiku.

Pro srovnání: Do projektu dearMoon se přihlásilo přes milion zájemců a uspělo jich osm, tj. jeden ze 125 tisíc. Když loni vybírala nové kosmonauty ESA, obdržela 22 523 přihlášek a zvolila z nich pět profesionálů, takže měla jednoho úspěšného na každých 4 500 adeptů. Zjednodušeně řečeno byl tedy výběr pro komerční misi dearMoon mnohem přísnější.

Konec ruských plánů

Ovšem zpět k Rusku: Ještě v roce 2021 schválila tamní vláda výrobu třetí lodi Sojuz, která měla v roce 2024 letět právě s platícími turisty, zatímco předchozí měly startovat v letech 2022 a 2023 vždy s jedním profesionálem a dvěma soukromými pasažéry. Nabídka dokonce zahrnovala speciální „zážitkový balíček“, kdy měl turista za příplatek zhruba 15 milionů dolarů absolvovat asi 200 hodin výcviku pro práci ve skafandru. Při návštěvě ISS by pak na hodinu a půl opustil bezpečí její paluby a mohl by se pohybovat ve volném prostoru.

Popsané plány však vzaly zasvé, když Rusko v únoru 2022 vtrhlo na Ukrajinu. Program ISS sice dál pokračuje, jako pověstná výjimka potvrzující pravidlo, ale současná mezinárodní situace kosmické turistice nepřeje. Společnost Space Adventures, která všechny turistické lety na lodích Sojuz zajišťovala, oznámila ukončení veškerých svých aktivit v zemi. A přestože zájem by zřejmě byl, hledat zákazníky mezi bohatými oligarchy aktuálně dost dobře nejde. Kdo může, ten se na sebe snaží neupozorňovat.

Spíš komerční astronauti

Jako jediná společnost dnes tudíž kosmickou turistiku nabízí SpaceX. I když… Sama sice provozuje flotilu lodí Crew Dragon, z nichž čtyři aktivně létají a pátá se dokončuje, nicméně mise ve vlastní režii neposkytuje: Pronajímá vesmírná plavidla různým provozovatelům, kteří s jejich využitím realizují v kosmu vlastní plány.

Takto se uskutečnila třeba výprava Inspiration4 v září 2021. Americký podnikatel Jared Isaacman vzal s sebou na třídenní let trojici „turistů“, které spojila snaha získat přes 200 milionů dolarů pro nemocnici St. Jude Children’s Research Hospital v Tennessee: První členka posádky, Hayley Arceneauxová, tam působí jako zdravotnice a už coby desetiletá porazila rakovinu kostí. Christopher Sembroski si koupil los, přičemž výtěžek z loterie šel právě na konto nemocnice. Pilotku, profesorku geologie a dlouhodobou spolupracovnici NASA Sian Proctorovou pak Isaacman vybral z řady partnerů své firmy Shift4.

Misí Inspiration4 však jeho vesmírná odysea zdaleka neskončila. V únoru 2022 podnikatel oznámil, že se s firmou SpaceX dohodl na dalších třech letech do vesmíru! Expedice Polaris Dawn se čtyřmi astronauty se má uskutečnit na konci letošního srpna: Velitelem se stane Isaacman, pilotem Scott Poteet a letovými specialisty Anna Menonová a Sarah Gillisová, přičemž kromě prvního zmíněného jde o zaměstnance SpaceX. Isaacman a Gillisová pak mají uskutečnit historicky první výstup do otevřeného prostoru ve skafandrech nově vyvíjených Muskovou firmou. V případě obou zmíněných misí tedy musíme opět hovořit o „služebních cestách“, nikoliv o čistokrevné turistice. Ostatně i proto se v poslední době začíná používat asi přece jen výstižnější označení „komerční astronaut“.

Všichni chtějí kosmonauta

Záměrem dalšího uživatele lodí Crew Dragon, společnosti Axiom, je postupně vybudovat komerční stanici a pronajímat její kapacitu a služby kosmickým agenturám i dalším zájemcům. Pilotované mise mají tudíž firmě umožnit získat zkušenosti s přípravou a realizací letů do vesmíru. Dá se říct, že Axiom velmi přesně zná potřeby trhu, jehož lukrativní část tvoří právě komerční astronauti, nacházející se někde mezi narychlo připravenými turisty a profesionály. Mnoho zemí touží mít vlastního kosmonauta na oběžné dráze, a firma jim podobnou možnost nabízí. 

Mise Axiom 1 se v dubnu 2022 zúčastnil americký astronaut Michael López-Alegría a tři platící podnikatelé: Larry Connor z USA, Ejtan Stibbe z Izraele a Mark Pathy z Kanady. Na Axiom 2 v květnu 2023 letěla jako profesionál Američanka Peggy Whitsonová, dále John Shoffner coby jeden platící turista a kosmonauti Alí al-Qarní a Rajjána Barnáwíová ze Saúdské Arábie, jimž cestu zaplatil jejich stát. 

Axiom 3 odstartovala v polovině letošního ledna a vedle již zmíněného Lópeze-Alegríi coby velitele tvořila posádku trojice kosmonautů vyslaných jejich mateřskými zeměmi, a sice Ital Walter Villadei, Švéd Marcus Wandt a Alper Gezeravci z Turecka. 

Na misi Axiom 4 s předpokládaným startem na jaře příštího roku se pak mají – kromě nezbytného velitele (Peggy Whitsonové), což je podmínka NASA pro lety na ISS – vydat Shubhanshu Shukla z Indie, Polák Sławosz Uznański a Maďar Tibor Kapu. 

Ceny letenek firma nezveřejňuje, neoficiálně se však hovoří o rozmezí 50–100 milionů dolarů, s tím že daná částka zahrnuje kromě cesty na oběžnou dráhu i další služby. Například loni v říjnu došlo k podpisu dohody o realizaci britské národní mise, kdy by měl let čtyř kosmonautů vyjít na 200–250 milionů dolarů.

Čekání na raketoplán Delta

Víceméně pravidelné lety kosmických turistů, i když pouze na suborbitální dráhu, v současné době nabízejí jen dvě společnosti: Virgin Galactic britského podnikatele Richarda Bransona a Blue Origin někdejšího nejbohatšího muže planety Jeffa Bezose. Obě se ovšem potýkají s celou řadou problémů.

Virgin Galactic vznikla v roce 2004 a slibovala rozjet masovou suborbitální turistiku během půldruhého roku. Jenže technické překážky způsobily, že teprve nyní její raketoplán SpaceShipTwo startuje vcelku pravidelně: Od června 2023 do června 2024 uskutečnil sedm komerčních letů, vždy se třemi platícími zákazníky, velitelem, pilotem a zástupcem firmy coby instruktorem. Nechme nyní stranou, nakolik je podobný model po dvou dekádách a stamilionových investicích životaschopný. Pokud ovšem startují v průměru tři platící osoby měsíčně, a přitom Virgin Galactic už v první fázi přijala zálohy od 700 lidí, jak dlouho jí potrvá odbavit jen tuto „první generaci kosmických průzkumníků“?

Společnost proto chystá novou řadu raketoplánů Delta, jednodušších na výrobu, levnějších na provoz a snazších na údržbu. Technické detaily neznáme, ale víme, že flotila má začít vznikat příští rok, letové zkoušky mají přijít na řadu v roce následujícím a někdy od roku 2027 má odstartovat masový komerční provoz – přičemž totéž firma slibovala už před 19 lety. 

Virgin Galactic původně přijímala rezervace na „sedadlo“ za 200 tisíc dolarů, později částku zvýšila na 250 tisíc. Následně rezervace přijímat přestala a oznámila, že letenka vyjde zhruba na 450 tisíc dolarů. Raketoplán Delta má přitom cenu srazit ke 100 tisícům. Budoucnost celého projektu je ale ve hvězdách – společnost Boeing, která s Virgin Galactic na projektu spolupracuje, loni odstoupila a ve hře jsou soudní pře kvůli nezaplaceným účtům.

Dílek do pestré skládačky

Pro firmu Blue Origin neznamená suborbitální turistika alfu a omegu podnikání, nýbrž pouze střípek z pestré skládačky kosmických programů. Na raketě New Shepard testuje Bezosova společnost technologie pro větší nosiče či pro své lunární moduly. New Shepard dosud letěl 23krát, přičemž od července 2021 do srpna 2022 absolvoval šest pilotovaných výprav, kterých se zúčastnilo 31 mužů a žen.

Celý program se pak zbrzdil, když raketa v září 2022 při bezpilotním letu selhala – respektive selhal její motor vinou vyšších provozních teplot v důsledku konstrukčních změn provedených před startem. Nicméně záchranný systém reagoval správně a kabinu s vědeckými experimenty dopravil včas do bezpečné vzdálenosti od vybuchující rakety. Firma mimochodem oznámila, že se jí krátce po nehodě ozvali zájemci o let právě na záchranném systému. Blue Origin ovšem zdůraznila, že nic podobného nenabízí a nabízet nehodlá. Vyšetřování nehody uzavřela Federální letecká správa (FAA) loni v září a další starty podmínila zhruba dvacítkou úprav. Na další „turistický“ let si tak New Shepard musel počkat téměř dva roky.

Firma uvádí, že má rozestavěných několik raket, aby mohla co nejdřív zvýšit kadenci startů – přesná čísla a data však nedodává. Veřejně přitom letenky nenabízí a zatím „pokrývá“ pouze své obchodní partnery. Přesto má údajně více než 100 zájemců o suborbitální zážitek. Z neoficiálních zdrojů pak víme, že by se cena pro jednu osobu měla pohybovat mezi 1,5 a 2,5 milionu dolarů.