Čínští astronomové objevili nový hvězdný proud a pojmenovali ho po Modré řece

Galaxie během milionů a miliard let historie vesmíru rostou především díky tomu, že pohlcují malé galaxie ve své blízkosti. Tyto události se přitom podepisují na jejich struktuře a stopy takového procesu můžeme pozorovat například analýzou pohybu hvězd. Typickým příkladem jsou tzv. hvězdné proudy – seskupení hvězd, které se pohybují stejným směrem a původně pocházejí z jiné galaxie.

Popsaný proces platí i pro naši domácí Galaxii – pokud se některá z trpasličích galaxií dostane příliš blízko k Mléčné dráze, může dojít k tomu, že z ní slapové síly „vytrhávají“ hvězdy a kosmický materiál. Vznikají slapové hvězdné proudy, které se objevují na obou koncích „párané“ trpasličí galaxie. V rámci Mléčné dráhy můžeme pozorovat i řadu hvězdných proudů, které vznikly rozpadem kulových hvězdokup.

Hvězdná řeka Jang-c’-ťiang

Astronomové Čínské akademie věd si nedávno připsali zajímavý úlovek, když ve třetí várce dat evropské vesmírné observatoře Gaia vystopovali nový hvězdný proud, který patří mezi ty vzácné – pocházející z trpasličích galaxií. Výzkum čínských vědců zveřejnil na začátku března odborný časopis Astrophysical Journal Letters.

Za objevem čínských badatelů stojí algoritmus s příhodným názvem Stream Scanner, který dokáže v datech získaných observatoří Gaia detekovat hvězdné proudy. Takto získaná data vědci následně ověřili a nový hvězdný proud neoficiálně nazvali Jang-c’-ťiang (anglicky Yangtze), po slavné čínské Modré řece.

TIP: Velké a Malé Magellanovo mračno spojuje proud hvězd a proud plynu

Hvězdný proud Jang-c’-ťiang „protéká“ ve vzdálenosti asi 30 tisíc světelných let od Sluneční soustavy. Podle dosavadních poznatků může mít spojitost s kulovou hvězdokupou Palomar 1 a dříve objeveným hvězdným proudem Anticenter Stream. Autoři studie jsou přesvědčeni, že jejich objev přispěje k lepšímu pochopení historie Mléčné dráhy a vývoje její struktury.