Chlupatý zaměstnanec státu: V sídle britského premiéra zastávají kočky oficiální funkci
Politické dění ve Velké Británii je poslední roky značně turbulentní, což se odráží na rychlém střídání ministerských předsedů. Zatímco premiéři ze sídla na Downing Street 10 odcházejí a přicházejí, kocour Larry zde v úřadu vrchního myšilova poctivě pracuje od roku 2011.
V ostrovním království je pro chlupatého společníka, který je pověřen lovením hlodavců, skutečně zavedeno pracovní místo, k němuž přináleží dokonce i plat, rozumějme peníze na nákup žrádla a výdaje na ošetření. Jedná se o tradici dlouhou několik staletí.
Lovec ve službách vlády
Počátky vrchního myšilova se pojí s dobou vlády Jindřicha VIII. (1509–1547). V roce 1515 uvedl tehdejší ministr financí, kardinál Thomas Wolsey (1473–1530) první kočku do úřadu. Ze zpráv víme, že jejím hlavním úkolem byl lov myší, detailnější informace se však nedochovaly. Samotný zakladatel Thomas Wolsey vlastnil více koček a měl se o ně aktivně starat. Jednu z nich údajně vzal s sebou na politické jednání mezi anglickým a francouzským králem v Calais v roce 1520.
Nutno podotknout, že v této době nešlo o běžné způsoby, ba právě naopak, kočky byly vnímány značně negativně, byly spojovány s čarodějnictvím a jinými temnými magickými silami. V roce 1484 je dokonce papež Inocenc VIII. odsoudil jako bezbožná zvířata, která mají být upalována.
Do 20. století se nedochovaly žádné kontinuální záznamy o kočkách, jež by zastávaly funkci vrchního myšilova, nicméně se prokazatelně vyskytovaly nejen v sídle premiéra, ale i na ministerstvu financí nebo zahraničí. Jejich poslání bylo po celou dobu stejně prosté a spočívalo v ochraně vnitřních prostor před nežádoucími hlodavci.
První oficiální záznam, v němž se píše o finančních výdajích na jídlo pro kočičího zaměstnance vlády, pochází z roku 1924. V té době zastával pozici jistý Rufus, který měl být velmi výkonným pomocníkem. Po zjištění, že jsou jeho trofejní kusy sice ceněny, ale vzápětí házeny do koše, změnil taktiku a své úlovky skládal rovnou k němu. Úřední zmínka pojednává také o zvýšení příspěvku na stravu kočky, až na stáří začne chátrat a už si nebude stačit chytat tolik potravy. Tehdejší kancléř státní pokladny Philip Snowden (1864–1937) byl ale důsledným strážcem financí, napoprvé žádost o více žrádla zamítl a Rufus se navýšení domohl až napodruhé, jakmile se protáhl do Snowdenovy pracovny a přesvědčil kancléře svými kočičími triky.
Potyčka s prezidentským autem
Ačkoliv se u britských ministrů a premiérů vystřídala už spousta chlupatých mazlíčků, doposud měl jen jeden čest se oficiálně honosit titulem vrchní myšilov úřadu vlády, a sice dnes sloužící Larry, který do domu s ikonickými černými dveřmi přišel spolu s Davidem Cameronem. Všichni ostatní, včetně asi nejznámějšího kocoura Humphreyho ve službách Margaret Thatcherové, Johna Majora a Tonyho Blaira, byli takto titulováni neoficiálně. To však ani v nejmenším nesnižovalo jejich důležitost pro britskou veřejnost, která jejich činy bedlivě sledovala na stránkách novin.
Humphrey byl v devadesátých letech takovou hvězdou, že když ho při návštěvě amerického prezidenta Billa Clintona málem přejel obrněný Cadillac, psalo se o události jako o těsném uniknutí mezinárodnímu skandálu. Kocour se objevil také v mediální kauze, v níž byl obviněn z toho, že vraždí ptačí mláďata. Jak se však po letech ukázalo, celý příběh si daný novinář vymyslel.
