Česká naděje na léčbu zhoubných nádorů ledvin

Čeští vědci přispěli významně k léčbě nejednoho závažného onemocnění. Za všechny je možné uvést léky proti viru HIV z laboratoře legendárního profesora Antonína Holého. Nyní se blýská v českých laboratořích na lepší časy i v léčbě rakoviny, konkrétně zhoubných nádorů ledvin. Lékařský časopis eClinicalMedicine letos zveřejnil studii českých vědců a lékařů, která shrnula první dvě etapy klinických testů léčby nádorových onemocnění lékem MitoTam vyvinutým biochemikem Jiřím Neužilem.

Cílený nálet

K prvním klinickým testům MitoTamu spojili síly vědci Akademie věd a Karlovy univerzity pracující ve špičkovém výzkumném centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Neužilův tým testoval lék proti různým typům zhoubných nádorů. Výsledky klinických zkoušek dopadly povzbudivě právě při léčbě rakoviny ledvin. Studie zahrnovala jen malý počet pacientů s tímto závažným onemocněním, takže pro definitivní potvrzení prakticky využitelných léčebných účinků bude zapotřebí provést další, podstatně rozsáhlejší a mnohem náročnější klinické testy. První klinické zkoušky ale svádějí k optimismu.

Lék MitoTam vznikl modifikací molekul léčiva tamoxifenu, které se už dlouho používá k léčbě rakoviny prsu. Nověji se tamoxifen testuje i proti jiným typům nádorů. MitoTam se od jiných léků liší svým zacílením na mitochondrie nádorových buněk. Základní funkcí mitochondrií je produkce energie potřebné pro základní životní aktivity buňky. Mitochondrie tedy slouží jako jakési buněčné elektrárny. V buňce se jich vyskytují řádově stovky až tisíce (viz Buněčný blackout).

Zacílit léčivo na mitochondrie není jednoduché, protože jsou od nitra buňky odděleny dvojitou membránou, která se mnoha látkám staví do cesty jako neprostupná bariéra. Důležité je také zajistit, aby lék přednostně pronikal do nádorových buněk a co nejvíc se vyhýbal těm zdravým. To pak má zásadní dopad na sílu nežádoucích vedlejších účinků. MitoTam vysoké nároky na lék proti rakovině zacílený na mitochondrie splňuje. Není však jediný.

Na podobném principu pracuje i lék MitoMet, jenž zavádí do mitochondrií nádoru účinnou látku metformin používanou běžně k léčbě cukrovky. Dalším lékem ze skupiny tzv. mitokanů je MitoVes, který propašuje do mitochondrií rakovinných buněk sloučeninu vitaminu E a kyseliny jantarové. Při samotné léčbě mohou být tyto léky použity v kombinaci s jinými léčebnými postupy v naději, že nádor bude zasažen na vícero frontách a jeho buňky budou masově hynout.

Nadějné výsledky klinického testu

Klinický test MitoTamu, jehož výsledky zveřejnil lékařský časopis eClinicalMedicine, proběhl na onkologickém oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve dvou etapách. Do té první se zapojilo třicet sedm pacientů s různými nádorovými onemocněními. Lékaři jim postupně podávali stále vyšší dávky léku a sledovali reakci organismu, především projevy nežádoucích vedlejších účinků.

K hlavním komplikacím patřil pokles počtu bílých krvinek v krvi, úbytek červených krvinek a horečky. Nejvážnější zdravotní komplikace nastaly u pacientů, u kterých došlo k trombóze, tedy ke vzniku krevních sraženin narušujících krevní oběh. V druhé etapě se zapojilo do klinického testu třicet osm dobrovolníků s různými nádorovými onemocněními a lékaři jim podávali MitoTam v dávkách, o kterých z předchozí etapy věděli, že pacienty neohrozí vážnějšími zdravotními komplikacemi. Pacienti dostávali lék jednou týdně po dobu šesti týdnů.

Během klinické studie zemřelo pět dobrovolníků, z čehož dva případy úmrtí mohly mít spojitost s nežádoucími vedlejšími účinky MitoTamu. Celkem se zlepšil zdravotní stav u 37 % dobrovolníků, přičemž nejlepších výsledků bylo dosaženo u pacientů s nádorem ledvin. Těch bylo mezi účastníky druhé etapy klinického testu celkem šest. U čtyř došlo ke stabilizaci onemocnění, když jejich nádor ve sledovaném období dál nerostl. U jednoho pacienta nastalo částečné zlepšení.

V nádorech ledvin patříme k „velmocem“

Rakovinu ledvin nelze podceňovat, i když na ni připadají jen dvě procenta všech nádorových onemocnění. Pro obyvatele České republiky vystupuje potřeba léčby tohoto typu nádorů do popředí z toho důvodu, že Čechům patří smutná čelní pozice v počtu případů zhoubných nádorů ledvin a také v počtu lidí, kteří na toto onemocnění zemřou. Ročně je u nás diagnostikována rakovina ledvin asi 3 300 lidem.

Ve výskytu tohoto typu zhoubného nádoru jsme na druhém místě na světě za Litvou; v přepočtu na sto tisíc obyvatel je naše skóre třikrát vyšší, než činí světový průměr. V úmrtích na rakovinu ledvin patří České republice třetí místo na světě za Slovenskem a Uruguayí. U nás je toto onemocnění příčinou úmrtí dvaapůlkrát častěji, než je světový průměr.

Nádory vznikají z různých buněk ledviny. Nejčastěji se jedná o adenokarcinomy z buněk, které vystýlají vývodné kanálky. Nejběžnější je nádor z tzv. světlých buněk. Na tento typ připadají asi tři čtvrtiny všech nádorů ledvin. Asi patnáct procent nádorů představují tzv. papilární karcinomy ledvin a pět procent případů mají na svědomí tzv. chromofobní karcinomy ledvin. Typ nádoru hraje značnou roli při volbě léčby.

Rizikové faktory

Muži jsou k rakovině ledvin náchylnější než ženy. U nás připadají na jeden případ u žen zhruba dva případy u mužů. Konkrétní příčiny vzniku nádoru ledvin nejsou jasné, ale jsou známy rizikové faktory, které pravděpodobnost propuknutí tohoto onemocnění citelně zvyšují. Riziko stoupá s věkem. Proto jsou u nás nejčastěji pacienty s rakovinou ledvin muži ve věku nad pětašedesát let. Pokud se objeví nádor ledvin u dětí, jedná se nejčastěji o tzv. Wilmsův tumor. Toto poměrně vzácné onemocnění se daří se zhruba devadesátiprocentní účinností zvládnout léčbou.

K dalším rizikovým faktorům rakoviny ledvin patří kouření, vysoký krevní tlak nebo obezita. Vnímavější k nádorům ledvin jsou i pacienti léčení po selhání ledvin dialýzou na tzv. umělé ledvině. Rakovinou ledvin také častěji onemocní obyvatelé velkých měst, což zřejmě souvisí se znečištěním životního prostředí rakovinotvornými látkami. K chemikáliím, které zvyšují rizika rakoviny ledvin, se řadí například perfluorované a polyfluorované látky.

Do této skupiny spadá přibližně pět tisíc organických sloučenin s fluorem používaných v různých odvětvích průmyslu i v domácnostech. K jejich nejznámějším zástupcům patří teflon a polytetrafluoetylén používaný k výrobě membrány Gore-Tex pro outdoorové vybavení. O tom, jak těžké je se těmto chemikáliím vyhnout, svědčí kromě jiného i fakt, že polovina všech ve světě vyrobených perfluorovaných a polyfluorovaných látek se spotřebuje při výrobě textilu.

Geny nejde obelstít

Při vzniku rakoviny ledvin sehrávají nezanedbatelnou roli také dědičné dispozice. U pacientů s dědičnými sklony k tomuto onemocnění se stává, že nádorové bujení postihne obě ledviny. Nádor ledvin se často šíří do okolí. Může prorůstat do velkých cév a těmi pak nádorové buňky doputují do jiných orgánů, např. do plic, jater nebo do mozku. Lymfatickým systémem může nádor proniknout do mízních uzlin.

Na narůstajícím počtu případů rakoviny ledvin se zřejmě podílí i pokrok ve vyšetřovacích metodách, např. častější používání moderních zobrazovacích metod, jako je počítačová tomografie. Nádor bývá odhalen při vyšetřeních zaměřených na jiné zdravotní problémy. Nejednou se tak podaří podchytit onemocnění v rané fázi, kdy je nádor ještě malý, léčba je snazší a vyhlídky na uzdravení lepší. K odhalení nádoru ale může dojít např. při zlomenině kosti narušené druhotným nádorem. V takto pokročilém stadiu je léčba komplikovanější.

K příznakům, které mohou prozrazovat nádor ledvin, patří krev v moči. Ta může mít narůžovělou, červenou nebo zcela temnou barvu. Dalším symptomem, jenž se při rakovině ledvin projevuje, bývá neustupující bolest zad, a to na obou, nebo jen na jedné straně. Protože se v ledvinách vytváří hormon erytropoetin nezbytný pro tvorbu červených krvinek, může být jedním z příznaků nádoru ledvin chudokrevnost. Některé příznaky, jako je ztráta chuti k jídlu, únava nebo horečky, jsou dost nespecifické a objevují se i při řadě jiných onemocnění.

Prevence a léčba

Pro zhoubné nádory ledvin je těžké určit nějakou specifickou prevenci. V podstatě tu platí zásady zdravé životosprávy, jejichž dodržováním se člověk vystříhá některých rizikových faktorů. Patří k nim udržování zdravé tělesné hmotnosti, kontrola krevního tlaku a nekouření.

Léčba nádorů ledvin záleží na typu nádoru a také na stadiu jeho rozvoje. Možnosti onkologů jsou ale omezené. Nádory ledvin často nereagují na chemoterapii nebo na radioterapii a základ léčby pak spočívá v chirurgickém odstranění nádoru nebo v odejmutí celé zasažené ledviny. V případech, kdy se nádor rozšířil z ledviny do jiných částí těla, se chirurg snaží odstranit i tyto druhotné nádory. 

Chirurgická léčba je pak někdy doplněna o biologickou léčbu. Ta cílí na specifické životní procesy rakovinných buněk nebo na tvorbu cév, které vznikají kolem nádoru a zajišťují intenzivně se dělícím rakovinným buňkám vydatný přísun živin a kyslíku. Někdy lékaři tyto procesy blokují pomocí specifických „malých“ organických molekul, k nimž patří třeba léčiva sorafenib, sunitinib a pazopanib. Jindy k potlačení růstu nádoru využívají speciálně připravené tzv. monoklonální protilátky. Další možností je léčba posilující imunitní reakce organismu proti nádorovým buňkám.

Každé rozšíření arzenálu proti zhoubným nádorům ledvin zvyšuje šance na léčbu pacientů. Jestli k tomu přispěje i MitoTam, naznačí druhá fáze klinických zkoušek. Ani v případě úspěchu nebude bitva o nový lék vyhraná. Definitivně se o úspěchu nového léku rozhoduje v ještě rozsáhlejší, a tedy náročnější a podstatně dražší třetí fázi klinických testů. Jednotlivé případy z první fáze testování MitoTamu ale naznačují, jakým by mohl být lék pro léčbu nádorů ledvin přínosem. Jeden z účastníků klinických testů ukončil experimentální léčbu MitoTamem v říjnu roku 2019. Po léčbě u něj došlo ke zmenšení nádoru a následné kontroly neprokázaly, že by nádor znovu rostl. Podle lékařů z Všeobecné fakultní nemocnice se pacientovi daří dobře a vede plnohodnotný život.