Burgundsko Franche-Comté: U pramene chutí francouzské gastronomie
Žabí stehýnka, kohout na víně nebo šneci zajistili francouzské gastronomii světové renomé. Mimořádnou zásluhu na tom má region Burgundsko, proslulý zároveň jako ráj milovníků vynikajícího vína
Vlajka vznikla v roce 2016 poté, co se ve Francii změnilo uspořádání regionů a Burgundsko se sloučilo s Franche-Comté. Pozdně středověký znak zlatého lva v modrém poli nahradil původního orla a má symbolizovat užší spojení s mateřskou zemí. Historický region Burgundsko pak charakterizuje tzv. burgundský nebo též ondřejský kříž. V různých podobách se nachází v emblémech či vlajkách přinejmenším 15 dalších regionů či měst a poprvé se objevil nejspíš v 15. století. Má představovat kříž, na němž kolem roku 60 umučili sv. Ondřeje.
Kořeny místní kulinářské tradice sahají hluboko do minulosti, konkrétně k předkřesťanské éře starověkého Říma. Jeho obyvatelé kolem 1. století př. n. l. osázeli úrodné svahy budoucího Burgundska keři vinné révy, a zahájili tak období, jež trvá dodnes.
Kraj opojných hroznů
Za hojností, kterou burgundská země poskytuje, musíme hledat spojení hned několika faktorů, přičemž ten hlavní spočívá již v prehistorii. Před miliony let totiž oblast utvářela dno oceánu a z té doby se dochovalo množství vápenných schránek, poskytujících živiny i po tolika tisíciletích. Přidáme-li optimální délku slunečního svitu, ideální nadmořskou výšku a sklon svahů, dostaneme podmínky, jež mohou ostatní pěstitelé zdejším vinařům jen závidět.
Není divu, že zemědělci z východního cípu země galského kohouta vyšlechtili v průběhu staletí desítky legendárních odrůd. Pochází odtud například celosvětově proslulé chardonnay, pinot noir či chablis. Vždy třetí listopadový čtvrtek se v oblasti Beaujolais severně od Lyonu odehrává slavnost srovnatelná se státním svátkem, kdy se zahajuje prodej prvních vín sezony. V jejím průběhu se tam pak naplní průměrně 200 milionu lahví.
Jak se rodila slavná jídla
Ačkoliv dnes burgundské vinohrady pokrývají plochu 277 kilometrů čtverečních a pracuje na nich 40 tisíc lidí, tvoří místní sklizeň pouhá 3 % z francouzské produkce opojných hroznů. Přesto se láska k vínu propsala i do dalších zákoutí gastronomie: Jde totiž o důležitou ingredienci nejen slavných francouzských šneků, které začali považovat za pochoutku právě Burgundští, ale také třeba kohouta na víně či tzv. bœuf bourguignon – hovězího dušeného na víně, z plemene charolais vyšlechtěného v jihoburgundském Charolles.
Bohulibý nápoj pak nechybí ani v proslulé dijonské hořčici, pocházející z místní metropole. První dochovaný záznam o jejím použití se datuje do roku 1336, kdy se objevila na královské tabuli Filipa VI. Její specifické složení zahrnuje vedle vína i pikantní směs koření a nefermentovaný citrusový mošt či šťávu z nezralých hroznů. Nejznámějším výrobcem zmíněného ochucovadla se stal na počátku 18. století pařížský prodejce octů Antoine-Claude Maille, který své produkty nejprve dodával na panovnický dvůr a roku 1747 založil společnost nesoucí jeho jméno, jež dnes znamená synonymum nejkvalitnější dijonské pochoutky.
Záhadný svatostánek
Na místě původního gotického kostela v burgundské obci Ronchamp stojí jedna z nejznámějších ukázek moderní církevní architektury: Kapli Panny Marie na výšinách navrhl v roce 1954 švýcarský rodák Le Corbusier, považovaný za největšího architekta uplynulého století. Stavba ukrývá složitou symboliku a na přesném významu neobvyklé umělecké kompozice se odborníci dodnes neshodnou. Například střecha obrácená směrem vzhůru má znázorňovat „Boží loď“.
Svatostánek vznikl mimo jiné z trosek zmíněného gotického kostela a ve zděném výklenku se nachází mariánská socha, kterou se podařilo z ruin zachránit. Zmenšenou kopii kaple, zapsané od roku 2015 na seznam UNESCO, lze obdivovat v bruselském zábavním parku Mini-Europe.
Stručné dějiny
První záznamy o oblasti známé dnes jako Burgundsko, jejíž historické hranice nicméně příliš neodpovídají těm současným, pocházejí z 5. století. Tehdy do východní Francie doputovali východogermánští Burgundi z Pobaltí a dali regionu název. Germánská burgundština však krátce nato zanikla a oblast se ocitla pod románským vlivem.
Tři království
Jen o století později pohltila území Burgundů Francká říše. V průběhu středověku tam postupně existovalo několik státních útvarů. Z tzv. prvního burgundského království, datovaného do let 534–933, se vyčlenilo Burgundské vévodství a Burgundské hrabství, jehož území přibližně odpovídalo novodobému regionu Franche-Comté.
Druhé burgundské království se rozkládalo jižněji, zhruba na území dnešní Provence. Nově vzniklý útvar se stal roku 1032 jedním ze tří stěžejních království tvořících Svatou říši římskou – spolu s tím německým a italským. V roce 1378 jej císař Karel IV. postoupil francouzskému princi Karlovi, čímž definitivně stvrdil náležitost k Francii.
V roce 1384 dosáhla rozloha Burgundska historického maxima (zahrnovalo i značnou část dnešního Nizozemí), což jej přimělo usilovat o nezávislost na mateřské zemi. Léta 1384–1482 se někdy označují jako třetí burgundské království.
Církevní kolébka
Středověké Burgundsko hrálo důležitou roli i v dějinách církve. Na jeho území se totiž zrodila a prosperovala řada významných řádů. Například dnešní trapistické opatství v Citeaux nedaleko Dijonu sloužilo nejprve benediktinům, roku 1098 se z něj však stalo první centrum nově založeného řádu cisterciáků, kteří svůj název odvozovali od latinského pojmenování zmíněného města – tedy Cistercium.
V roce 2016 se Burgundsko sloučilo s oblastí Franche-Comté a dnes představuje druhý největší správní celek země.
Lidé
Obyvatelstvo
- počet obyvatel: 2 811 400
- očekávaná doba dožití: 82,5 roku
- průměrný počet dětí: 1,2 na ženu
- věková struktura: 16,5 % obyv. do 15 let, 23,8 % obyv. nad 65 let
- městské obyvatelstvo: Dijon má 151 000 obyvatel
- náboženství: 41 % katolíci, 41 % bez vyznání, 11 % ostatní, 5 % muslimové, 2 % evangelíci
- oficiální jazyk: francouzština
- obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 4 %
- gramotnost: 99 %
Politika
- státní zřízení: francouzský region
- volby do Národního shromáždění: každé čtyři roky
Ekonomika
- HDP na hlavu: 24 200 eur, odhad z roku 2018 (ČR – 19 555 eur)
- měna: euro
Geografie
- rozloha: 47 783 km² (asi jako Slovensko)
- charakter území: převážně nížinatá krajina zemědělského charakteru, na východě do ní zasahuje pohoří Jura
- podnebí: kontinentální, s teplými a suchými léty a studenými zimami, obecně sušší než západ země
- min. noční / max. denní teploty (°C) v Dijonu: leden–březen −1/12, duben–červen 2/23, červenec–září 11/25, říjen–prosinec 0/15
- nejvyšší bod: Crêt Pela, 1 496 m n. m.