Brýle proti modrému světlu: Placebo, nebo skutečná ochrana?

Modré světlo je významnou součástí spektra viditelného světla, vyzařují jej ale i umělé zdroje, jako jsou mobilní telefony, tablety, chytré televize a počítače. Popularita zkušenými optiky doporučených filtrů modrého světla roste od samotného počátku 21. století, přičemž marketingová lákadla „garantují“, že snižují únavu očí, poruchy spánku, nesoustředění a problémy se zrakem.

Podstata „modrého světla“

„Modré světlo je přirozenou součástí našich životů. Díky němu organismus rozlišuje den a noc, produkuje a reguluje spánkový hormon melatonin a podporuje nebo tlumí bdělost,“ vysvětlují oční optikové. Tradiční monochromatické (bílé) světlo je dnes často nahrazováno modrým světlem s vlnovou délkou od 460 do 480 nanometrů (svítící z obrazovek moderních přístrojů). Expozice bílému světlu je pak pro mnohé z nás „nedostatečná“, protože jím potřebujeme být ozářeni mnohem déle než modrým světlem.

Modré světlo má na náš mozek extra silný dopad, obzvlášť pokud si přes den zatahujeme závěsy, aby nám do místnosti nesvítilo bílé světlo, a v noci naopak rozsvítíme žárovku nebo displej. Expozice modrému světlu (a bílému světlu obsahujícímu příměs modrého) extrémně ztěžuje usínání a zhoršuje kvalitu spánku. Vystavení se bílému (dennímu) světlu má naopak na tělo pozitivní účinky, včetně zvýšení bdělosti a zlepšení nálady. „Existují ještě další světelná spektra,“ dodávají optici. „Červené světlo nemá na cirkadiánní cykly žádný vliv, takže si v noci můžete zapnout tlumenou červenou lampičku. To samé platí pro žluté a oranžové světlo.“

Pronikání do očí

Modré světlo má krátkou vlnovou délku, díky čemuž snadno proniká do očí. Takřka všechny viditelné paprsky modrého světla procházejí rohovkou a čočkou až k sítnici. Někteří odborníci ve svých výzkumech tvrdí, že přílišné vystavení se modrému světlu poškozuje buňky v sítnici citlivé na záření. Studie na zvířatech s názvem Blue-light filtering ophthalmic lenses: to prescribe, or not to prescribe? z roku 2017 zjistila, že expozice modrému světlu způsobuje fototoxické poškození sítnice.

Jiné vědecké týmy upozorňují na to, že i když digitální obrazovky vydávají určité množství modrého světla, úroveň vystavení se mu je výrazně nižší než u přirozeného denního světla – a ani omylem se neblíží jakémukoli limitu bezpečnosti očí. To znamená, že riziko poškození modrým světlem je podle nich velmi malé, pokud vůbec nějaké. Kdo z nich má tedy pravdu?

Vědci zjistili, že…

Moderní filtrující brýle se skládají ze speciálních skel pohlcujících modré světlo s vlnovou délkou přibližně 468 nanometrů. Opravdu ale blokují „škodlivé“ modré světlo? Spolupracující vědecké týmy z univerzit v Austrálii a Velké Británii přezkoumaly sedmnáct randomizovaných kontrolních studií, aby zjistily, zda filtry modrého světla skutečně fungují. Došly k závěru, že nijak neovlivňují únavu očí nebo kvalitu spánku, jak se nám snaží prodejci podsunout. Suma sumárum „neuškodí, ale ani nepomůžou“.

Cílem studie bylo vyhodnotit účinky čoček filtrujících modré světlo a porovnat je s nefiltrujícími protějšky, pokud jde o vizuální výkon, ochranu sítnice a zlepšení kvality spánku. Sedmnáct studií pocházelo ze šesti zemí, přičemž jednotliví účastníci hodnotili účinky brýlí na škále od 5 do 156 bodů; období hodnocení probíhalo v intervalu od jednoho dne do pěti týdnů. „Zjistili jsme, že brýlové čočky zhotovené k filtraci modrého světla nesnižují zrakovou únavu spojenou s nadužíváním počítače,“ říká profesorka Laura Downieová, hlavní autorka studie Blue-light filtering spectacles probably make no difference to eye strain, eye health or sleep quality.

Žádná ochrana sítnice

„Zatím také nemůžeme s jistotou potvrdit, že by čočky filtrující modré světlo pozitivně ovlivnily kvalitu vidění nebo spánek; jakékoli potenciální účinky na zdraví nelze v dlouhodobém horizontu zaručit,“ dodávají členové vědeckého týmu kolem Laury Downieové. Tým také nenašel důkaz o pozitivním vlivu čoček na ochranu před poškozením sítnice, což je ona část oka přijímající světlo a přeměňující ho na signály pro mozek.

„Ano, jde o docela zatracující referenci,“ zamýšlí se profesor Andrew Przybylski z Oxfordské univerzity, který se však na hodnocení brýlí nepodílel. „Veřejnost však díky tomu dostane příležitost položit si otázku, zda jí skutečně stojí za to investovat do brýlí filtrujících modré světlo a neudělat něco smysluplnějšího – například se dobrovolně nenechat vystavovat světlu zářícímu z obrazovek počítače.“ Výzkumníci zdůrazňují potřebu vysoce kvalitního, rozsáhlého klinického výzkumu se sledováním rozmanitějšího populačního vzorku; dostupná studie je zoufale nedostatečná.

Nulové vedlejší účinky?

Zajímavé je, že recenze nepopisovaly žádné nepříznivé vedlejší účinky nošení brýlí filtrujících modré světlo. Jakékoli nepohodlí, bolesti hlavy nebo změny nálady byly buď mírné a krátkodobé, nebo vůbec žádné. „Účastníci studií připisovali tyto vedlejší účinky spíše nošení brýlí obecně, protože podobné problémy se objevily i u čoček bez filtru,“ dodala Laura Downieová.

Konkrétní (i potenciální) mechanismy, kterými by brýle s filtrem modrého světla mohly pomoct při namáhání očí a ochraně sítnice, nejsou dosud jasné. Jedno tvrzení o výhodách čoček popisuje moderní digitální zařízení, jako jsou počítače a chytré telefony, vyzařující mnohem více modrého světla než tradiční světelné zdroje, která jsou navíc používána déle a poměrně těsně před spaním.

„Množství modrého světla, které naše oči přijímají z umělých zdrojů, se rovná asi tisícině toho, co získáme z přirozeného denního světla. Je také třeba mít na paměti, že čočky obvykle odfiltrují 10 až 25 procent modrého světla. Filtrování vyšších úrovní by vyžadovalo čočky s výrazným jantarovým odstínem, což by mělo podstatný vliv na naše vnímání barev,“ vysvětluje optik Sumeer Singh, postdoktorandský klinický pracovník v oblasti výzkumu zraku na Univerzitě v Melbourne.

Parkinsonova choroba

S opačnými (tj. pozitivními) výsledky používání brýlí s filtrem modrého světla přišel v roce 2019 vědecký tým kolem neuroložky Katarzyny Smilowské. „Vytvořili jsme vzorek 58 pacientů s Parkinsonovou chorobou a poprosili je, aby používali brýle s filtrem modrého světla minimálně po dobu jednoho týdne, a to každý den,“ uvedla Smilowská.

Účastníci následně hodnotili subjektivní pocity z nošení brýlí a zodpověděli doplňující otázky o (vedlejších) účincích. Z celkového počtu participantů odpovědělo celkem 31 pacientů (53 %). Výsledky přiblížila právě neuroložka Smilowská. „74 % respondentů popsalo subjektivní zlepšení nočního spánku, snížení denní ospalosti, depresivních symptomů, motorických funkcí nebo jejich kombinaci.“

Celkem 26 pacientů (84 %) mělo celkově pozitivní postoj k nabízené technice, účastníci hodnotili brýle průměrným skóre 6,9 bodu (± 2 body) z 10. „Kromě jednoho pacienta by všichni rádi pokračovali v nošení brýlí, protože je považovali za užitečnou pomůcku,“ doplňuje Smilowská. Zdá se, že terapie modrým světlem má pozitivní vliv na spánek, náladu a motorické symptomy u pacientů s Parkinsonovou chorobou.