Botanická zahrada dokáže ochladit vzduch ve městě až o 5 °C
Vegetace a vodní plochy ve městech přispívají k ochlazování vzduchu, jehož teploty postupně narůstají v důsledku klimatických změn. Velmi účinné se v tomto směru jeví botanické a dešťové zahrady nebo třeba městské mokřady
Teploty ve světě rekordně rostou a zejména města trpí horkem, které je již téměř k nevydržení. Velmi vítaným je proto každý nápad, který dokáže vedro ve městech omezit. Podle nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis Innovation, jsou pro ochlazování vzduchu ve městech velmi užitečné botanické zahrady.
Tým odborníků z celého světa analyzoval 202 dřívějších studií, vybraných z více než 27 tisíc, a prostudoval vliv různých typů vegetace a prostředí na ochlazování vzduchu ve městech. V obecné rovině badatelé zjistili, že prakticky všechny typy vegetace a vodní plochy příznivě ovlivňují teplotu vzduchu v městském prostředí a tento vliv není zanedbatelný.
Přírodní chladič
Úplně nejlépe si v tomto směru ale vedly botanické zahrady, které se typicky vyznačují mozaikou rozmanitých typů vegetace i vodních ploch. Badatelé odhadují, že botanická zahrada může snižovat teplotu městského vzduchu o 5 °C. Městské mokřady snižují teplotu průměrně o 4,7 °C, dešťové zahrady o 4,5 °C. Jako nejméně účinné se ukázaly samotné vodní plochy a hřiště, které průměrně snižují teplotu o 2,9 °C, což na druhou stranu není málo.
Jak to funguje? Rostlinstvo stíní sluneční záření, které by jinak dopadalo na zem. Zároveň také uvolňuje do ovzduší vlhkost, čímž rovněž dochází k ochlazování vzduchu. Vodní plochy odrážejí sluneční záření pryč a také hrají roli chladiče, který pohlcuje teplo během dne a uvolňuje ho v noci, kdy nepředstavuje takový problém.
TIP: Padesát odstínů zelené: Tohle jsou nejkrásnější zahrady světa
„Náš výzkum potvrzuje, že ve městech máme k dispozici celou řadu možností, jak ochlazovat vzduch s využitím prostředí,“ uvádí Maria de Fatima Andradeová z brazilské Univerzity v Sao Paulu. „Také se ale ukázalo, že stále zbývá zodpovědět řadu otázek. Instituce po celém světě by měly investovat do potřebného výzkumu, jehož výsledkem by bylo přívětivější prostředí ve městech.“