Bojovná královna Amina: Milence si vybírala v poražených armádách

V kom vidí vzor africké feministky? S obdivem vzhlížejí k válečnické královně Amině, která vládla na území dnešní Nigérie někdy v 16. století. První písemné záznamy o jejím působení pocházejí z doby až tři století po její předpokládané smrtí, takže nelze s jistotou tvrdit, že skutečně existovala. To ovšem Nigerijcům nebrání v tom, aby královnu neoslavovali prostřednictvím uměleckých děl i poštovních známek. Jako zřejmě první vládkyni v historii se jí totiž podařilo sjednotit národ Hausů do jediného státu. Jak toho měla dosáhnout?

Mládí v armádě

Jelikož první zmínky o královně Amině kolovaly pouze ústně, historikové tápou v tom, kdy přesně žila. Nejčastěji se však předpokládá, že přišla na svět někdy kolem roku 1533. V té době se na území Nigérie rozkládalo sedm městských států národa Hausů.

V čele Zazzau stál nebo stála Bakwa Turunku. I o tom panují spory, protože znalci dějin netuší, zda se jednalo o muže i ženu. A tak zatímco příznivci patriarchátu hlásají, že státu Zazzau vládl král, feministky tvrdí, že Bakwa Turunku patřila k představitelkám něžného pohlaví. Údajně pocházela z kmene, v němž měly hlavní slovo ženy. Založila město Zaria, které pojmenovala podle své nejmladší dcery. Přinesla zemi mír a prosperitu, neboť čile obchodovala. Zbohatla prý především na prodeji vzácných kovů, koní, soli i oblečení. Městský stát Zazzau si tak pro sebe zabral místo, které léta zaujímal jiný ze států: nyní upadající Songhajská říše.

Nejstarší z dětí Bakwy Turunku princezna Amina se zatím od své matky učila všemu potřebnému o vládě. Již v mládí se však rozhodla, že půjde jinou cestou než mírumilovná panovnice. Snila o veliké říši. A jak by ji jinak mohla vybudovat než bojem? Proto se již jako mladá dívka cvičila ve válečném umění a vstoupila do armády.

Dědička trůnu

Mezi vojáky si dívka získala veliký respekt. Po smrti Bakwy Turunku asi v roce 1566 však vláda nad Zazzau připadla jejímu synovi Karamovi, ačkoliv byl mladší než Amina. Mužský dědic měl totiž přednost před ženou. Tato skutečnost nahrává teorii, že Bakwa Turunku byl muž nikoli žena. Zdá se totiž divné, že by panovnice upřela právo nástupnictví prvorozené dceři. Jak se ctižádostivá princezna s touto ránou vyrovnala? Legendy tvrdí, že se svému bratrovi nijak nevzepřela. Nechala ho vládnout a sama si dál budovala postavení v armádě.

Její mladší sestra Zaria snad ze státu uprchla. Možná se bála, že se její sourozenci pustí do sebe a každého, kdo se jim připlete do cesty bez milosti smetou. Třeba by to tak dopadlo, kdo ví, avšak řízením osudu Karam zhruba po deseti letech vlády zemřel. Amině, za níž stála celá armáda, teď již nic nestálo v její cestě k trůnu.

Královna dobyvatelka

Aminino panování se prý neslo ve znamení neustávajících válek. Na sousední státy vytáhla již pár měsíců po svém usednutí na trůn. Její vojsko podle legend čítalo až dvacet tisíc mužů. Smetla všechny, kdo jí stály v cestě! Krvavými boji se Amině podařilo sjednotit sedm hauských městských států v jedinou říši. Prý na tom měli zásluhu i zdatní řemeslníci, kteří její vojáky vybavili kvalitními zbraněmi a přilbicemi. Uvádí se, že bojechtivá královna ovládala území od města Kwararafa na severu až po město Nupe na jihu. A kromě nových území získala Amina i další cenné trofeje. Z dobytých měst k ní proudili otroci a zlato.

Válečnice se však nenechala opít vítězstvími. Dobře věděla, že o svá nová území může snadno přijít. Proto kolem dobytých měst nechala vystavět hliněné hradby. Ze shluku domů se rázem staly pevnosti. Těmto nově vystavěným hradbám se říká Amininy zdi a na některých místech Nigérie se dochovaly do dnešních časů.

Milenci na jedno použití

Svou těžce vybudovanou říši však Amina neměla komu předat. Tvrdošíjně se totiž odmítala provdat. Tělesných rozkoší se ovšem nevzdávala. Traduje se, že po bitvě si vždy královna vybrala jednoho muže z poražené armády, aby jí v noci dělal společnost. Zdálo by se, že se jednalo o velkou poctu, ve skutečnosti milostné dovádění s královnou znamenalo pro dotyčného rozsudek smrti. Jak to? Amina totiž prý s milencem strávila jednu jedinou noc a hned ráno nařídila jeho popravu. Proč to dělala? Údajně nechtěla, aby muž vyprávěl o intimnostech, k nimž mezi nimi došlo.

TIP: Vikingské bojovnice: Mýtus, nebo realita?

Jestli se však královna skutečně dopouštěla takových krutostí, nebo tyto řeči šířili její pokoření nepřátelé, těžko soudit. Aminin skutečný život se skrývá pod závojem pověstí. A co se s ní nakonec stalo? Zemřela prý asi v roce 1610 při jednom vojenském tažení ve městě Altagara. Pokud je to pravda, dožila se na svou dobu požehnaného stáří a ani pokročilý věk neutlumil její dobyvatelské choutky…