Bilingvní predátoři: Pozoruhodná lovecká taktika australských dravých kobylek

Cvrčení slouží cikádám coby dorozumívací prostředek i nástroj k navazování vztahů. Někteří predátoři toho umějí využít a osvojili si pozoruhodnou loveckou strategii.

06.09.2024 - Jaroslav Petr



Cvrčení cikád, jenž má frekvenci až 500 kmitů za minutu, bývá samčí záležitost. U cikád početné skupiny Cicadettini však samičky odpovídají samečkům na jejich píseň lásky výrazným „lusknutím“. Vyzpěvující samec australské cikády Kobonga oxleyi bedlivě naslouchá, a když se odněkud ozve typické lusknutí, okamžitě vyrazí ve směru odpovědi. Samička zase vyčkává na chvilku, kdy sameček ukončí zpěv a s odpovědí nesmí váhat. Ozývá se obvykle s prodlevou pouhých sedmi setin vteřiny. Pomalejší odezvu nebere samec do úvahy, ale na samotný zvuk příliš vybíravý není. Když se ke zdroji lusknutí dostane blíž, rozhlíží se po optickém signálu, který mu samička dává stříháním křídly.

Predátor, který umí cizí řeči

Na konci této pouti se však nápadník může dočkat ošklivého překvapení. Nemusí na něj totiž čekat samička, ale obří dravá kobylka Chlorobalius leucoviridis. Ta křídly vyluzuje zvuk k nerozeznání podobný samičí odpovědi a střihání křídly napodobuje pohybem předních končetin. Kobylka si přiláká samce cikády na dosah a pak se ho jediným skokem zmocní. Zbudou z něj jen nepoživatelná křídla.

Pozoruhodná je nejen tato adaptace, ale i šíře druhů cikád, na jejichž zpěv dokáže kobylka správně reagovat lusknutím. Když vědci pouštěli kobylce nahrávky cikádího zpěvu, zjistili u ní správnou reakci na zpěv více než dvaceti druhů. Uměla odpovědět i cikádám z Nového Zélandu nebo z Ameriky, s nimiž se nikdy nestřetla.

Nevysvětlitelná mazanost se ukázala být poměrně prozaická. Kobylka totiž nerozlišuje hlasy jednotlivých druhů, jen reaguje na náhlou změnu v jejich zpěvu. Odpovídá na všechny podobné zvuky, třeba i na zacinkání mincí nebo na zvuk, který v automobilu avizuje řidiči, že má zapnutou směrovku. Některé druhy australských cikád proto vkládají do svých komplikovaných zpěvů falešné pauzy. Samičky cikád na ně nereagují, ale kobylka se nachytá. Odpovědí na falešnou pauzu se dravec prozradí a sameček cikády se mu včas vyhne. Například cikády z rodu Kikihia se na lákání kobylky nikdy nenachytají.


Další články v sekci