Belize: Malá karibská Británie
Belize, někdejší Britský Honduras, si zachovává úzké spojení s Británií. K hlavním problémům nepříliš lidnaté země patří velký zahraniční dluh, kriminalita související s pašováním drog a chudoba
Vlajka Belize nese znak s heslem Sub umbra fl oreo, tedy Kvetu ve stínu. Dvě postavy pod mahagonovým stromem jsou jedinými lidmi zobrazenými na národní vlajce.
V zemi s rozlohou necelých 23 000 km² žije zhruba 340 tisíc obyvatel, a zdejší hustota osídlení je tudíž nejnižší v celé Střední Americe. Jde o jediný stát v regionu s britským koloniálním dědictvím, má však silná pouta i s Latinskou Amerikou. Tento rozpor dokresluje fakt, že oficiálním jazykem je sice angličtina, ale ovládá ji asi jen každý 25. člověk. Naproti tomu španělštinou se dorozumí skoro polovina Belizanů.
Kriminalita z okolních zemí?
V obyvatelstvu převažují mesticové, tedy míšenci indiánů a Španělů. Jejich počet výrazně vzrostl v 80. letech 20. století, kdy se odehrávaly konflikty v El Salvadoru, Guatemale a Hondurasu. Uprchlíci z těchto zemí nalezli útočiště právě v Belize. Možná i tento zvýšený příliv osob se podepsal na vzrůstu kriminality, jež souvisí převážně s obchodem s narkotiky.
Ještě v roce 2007 zabavila belizská policie 130 střelných zbraní, přes 500 kg marihuany a 32 kg kokainu. Také zlikvidovala zhruba 23 tisíc vzrostlých rostlin konopí. Záznamy z roku 2011 oficiálně hovoří o 125 vraždách. Celkových 39 vražd na sto tisíc obyvatel pak zařadilo stát v celosvětovém srovnání na šestou příčku zločinnosti. Za většinou úmyslných zabití je prý třeba hledat války gangů. Policejní opatření však do roku 2011 vedla k výraznému poklesu kriminality i ke snížení počtu vražd.
Mezi bohatstvím a chudobou
Obživa místních silně závisí na turistickém ruchu, následovaném rybolovem a vývozem citrusů, cukrové třtiny, banánů a textilu. Velkým problémem belizského hospodářství se stává zahraniční dluh, který dosáhl výše asi 544 milionů amerických dolarů. Další výzvu pro vládu představuje chudoba obyvatelstva. Přestože má země druhý nejvyšší HDP na hlavu mezi středoamerickými státy, průměrný příjem odráží velký rozdíl mezi bohatými a chudými Belizany.
Stručné dějiny
Belize patřilo odedávna do sféry vlivu Mayů a jejich království, která se v podobě organizovaných státních útvarů vynořila mezi roky 300 př. n. l. a 250 n. l. V rozmezí let 250–600 dosahovala zdejší civilizace pokročilé úrovně a do období let 600–900 se datuje její vrchol s bohatými poznatky z astronomie a matematiky.
Mayové na útěku
V dalších stoletích však mayská kultura postupně upadala. Když se v polovině 16. století pokusili převzít moc v zemi Španělé, narazili na nesmlouvavý odpor místních obyvatel. Španělé nikdy nedokázali Belize plně ovládat. Nemoci, které s sebou přinesli, ovšem drasticky zdecimovaly tamní populaci a zbylí Mayové uprchli do vnitrozemí. Přestože si území oficiálně stále nárokovalo Španělsko, začali se v 17. století usazovat na pobřeží britští dřevorubci, kteří se zaměřovali na kampeškové dřevo a později na mahagon.
Britský Honduras a nezávislost
Britští osadníci přivezli do Belize velké množství afrických otroků. Španělé se Brity několikrát pokusili vyhnat, ale nikdy se jim to zcela nepovedlo, a po neúspěšné bitvě v roce 1798 se snahy o ovládnutí oblasti vzdali úplně. Ostrovní království ovšem oficiálně převzalo kontrolu nad územím až v roce 1862, kdy se Belize stalo Britským Hondurasem. Do roku 1882 pokračovaly boje s mayskými kmeny. V roce 1901 žilo v zemi pouze 37 tisíc lidí. Hnutí za nezávislost z 50. let 20. století vyústilo v roce 1964 ve status autonomní kolonie a nakonec v plnou samostatnost od roku 1981.
Lidé
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: zhruba 341 000, asi o 30 000 méně než Brno; očekávaná doba dožití: 68,49 roku; prům. počet dětí: 3,02 na jednu ženu; věková struktura: 35,3 % dětí do 15 let, 3,6 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 21,8 roku; městské obyvatelstvo: 44,7 %; etnické složení: mestici 48,7 %, kreolové 24,9 %, Mayové 10,6 %, Garifuni 6,1 %, ostatní 9,7 %; náboženství: katolíci 39,3 %, ostatní křesťané 32,5 %, ostatní 9,9 %, nezjištěné 3,1 %, bez vyznání 15,2 %; jazyky: oficiálním jazykem je angličtina; obyv. pod hranicí chudoby: 41 %; gramotnost: 76,9 %.
Politika
Typ vlády: parlamentní demokracie, členská země Commonwealthu; samostatnost: od 21. 9. 1981 (dříve britská kolonie); hlava státu: britská královna Alžběta II., reprezentovaná generálním guvernérem Colvillem Youngem (od 17. 11. 1993); volby: guvernér obvykle jmenuje po parlamentních volbách premiérem šéfa majoritní strany. Ekonomika HDP na hlavu: 8 800 USD (odhad z r. 2013; ČR – 26 300 USD), zhruba stejně jako Jamajka, o něco víc než Bosna a Hercegovina; měna: belizský dolar (BZD), 1 USD = cca 2 BZD, 1 BZD = asi 10,5 CZK.
Geografie
Rozloha: 22 966 km², tedy o něco víc než Izrael; hranice: 542 km (s Mexikem a Guatemalou); délka pobřeží: 386 km; charakter území: při pobřeží podmáčené nížiny, na jihu nízké hory; podnebí: tropické – horké a vlhké, období dešťů od května do listopadu a období sucha mezi únorem a květnem; min. noční / max. denní teploty (°C) v Belmopanu: leden–březen 17–19/26–28, duben–červen 21–23/ /30–31, červenec–září 22/30, říjen–prosinec 21–18/30–27; nejnižší a nejvyšší bod: Karibské moře (0 m) / Doyle’s Delight (1 160 m).