Až po vás: Také ptáci používají při komunikaci abstraktní gesta
Lidé používají ke komunikaci celou řadu gest – na rozloučenou si máváme, palec nahoru symbolizuje souhlas a všeobecně známé je i gesto „Kalousku, jsi jednička“. Japonští vědci nedávno zaznamenali chování, které lze označit za komunikaci gesty, i u ptáků.
Výzkumníci zabývající se chováním zvířat zaznamenali, že některé druhy, jako například lidoopi, havrani nebo ryby, používají gesta k vzájemné komunikaci. Tato chování se však obvykle omezují na tzv. deiktická gesta, která mají konkrétní význam – nejčastěji slouží k označení konkrétního místa. Symbolická gesta, která vyjadřují abstraktní myšlenky, jsou vědci považována za znak složitějších kognitivních schopností.
Nedávno vědci vůbec poprvé zdokumentovali příklad symbolického gesta u ptáků, který je zároveň velmi zdvořilý. Sýkory japonské (Parus minor) zřejmě dávají před vstupem do hnízda třepotáním křídel najevo svému partnerovi „až po vás“.
Račte vstoupit
Toshitaka Suzuki, odborník na zvířecí komunikaci z Tokijské univerzity, a jeho kolega Norimasa Sugita se zajímali o sýkory japonské kvůli jejich komplexní hlasové komunikaci. Tito ptáci produkují specifické zvuky, které slouží k přenosu zpráv a lze je kombinovat do frází s určitými gramatickými pravidly. Výzkumníci chtěli zjistit, zda do „slovní zásoby“ sýkor patří také řeč těla.
Jedno z gest, které sýkory používaly, vědce obzvlášť zaujalo. Všimli si, že jeden z partnerů často před vstupem do hnízda třepotá křídly a naznačuje svému parťákovi, aby do něj vstoupil jako první. Aktivnější byly v těchto „pozvánkách“ samice, přičemž do hnízda poté většinou jako první vstupoval samec. Popsaný vzorec chování se opakoval, i když pták, který gestikuloval, dorazil k hnízdu jako první. Když samice křídly netřepotala, obvykle do hnízda vstupovala jako první ona.
Podle japonských vědců toto chování splňuje kritéria symbolického gesta, protože se objevovalo pouze mezi partnery a nevyžadovalo fyzický kontakt. Gesto bylo také směřováno partnerovi a nikoli k hnízdu, což znamená, že nešlo o deiktické gesto.
Zkoumání komunikace u zvířat nám může pomoci lépe pochopit, jak se vyvinula symbolická gesta u lidí. Jedna z hypotéz tvrdí, že chůze po dvou nohou umožnila raným lidem svobodnější pohyb rukou, což vedlo k vývoji gest. Podle Toshitaky Suzukiho by to u ptáků mohlo být vlastně podobné – když ptáci sedí na větvi, mají křídla volná, což by mohla být cesta k osvojení si komunikačních gest.
