Astronomové na Jupiteru detekovali gigantickou „vlnu horka“ s teplotou 700 °C
Zesílený závan slunečního větru podle vědců vyvolal na Jupiteru nečekanou a obří vlnu horka, která se prohnala nadzvukovou rychlostí směrem k rovníku
Jupiter dělí od Slunce pětkrát větší vzdálenost než Zemi. Ve srovnání s naší modrozelenou planetou doputují k tomuto plynnému obrovi jen 4 procenta slunečního záření. Svrchní vrstvy atmosféry by tak teoreticky měly mít teplotu kolem mínus 70 °C. Ve skutečnosti je ale jeho atmosféra pořádně horká – měření ukazují, že teplota v atmosféře Jupiteru dosahuje nejméně 400 °C, což je hodnota, která se blíží rozžhavenému povrchu Venuše.
Horko na plynném obrovi
James O'Donoghue z japonské vesmírné agentury JAXA a jeho spolupracovníci nedávno učinili překvapivý objev, když na severní polokouli Jupiteru vystopovali gigantickou „vlnu horka“. Podobné horké vlny „zná“ i naše atmosféra, ovšem vlna horka, kterou zaznamenali vědci na Jupiteru, se s ničím na Zemi nedá srovnat. Její velikost činila okolo 130 tisíc kilometrů, což je více než 10 průměrů Země. Teplota v těchto místech atmosféry dosahovala impozantních 700 °C.
O'Donoghue s kolegy již loni zjistili, že s vysokou teplotou atmosféry Jupiteru pravděpodobně těsně souvisejí tamější polární záře. Jejich intenzita je sice proměnlivá, ale v porovnání s pozemským polárními zářemi, jsou polární záře na Jupiteru masivní a hlavně trvalé. Nedávno se proto podívali důkladněji do dostupných dat a zjistili, že se přímo pod severní polární září Jupiteru rozkládala zmíněná vlna horka.
TIP: Sonda Juno pořídila unikátní snímky obrovských cyklon na Jupiterově pólu
Podle vědců vznikla tato horká vlna pravděpodobně kvůli mohutnému pulsu plazmatu slunečního větru, který doputoval ze Slunce. Závan slunečního vichru zasáhl magnetické pole plynného obra, což zesílilo polární záři, která následně „přitopila“ v atmosféře pod sebou. Rozžhavené plyny poté vyrazily směrem k rovníku, rychlostí několika tisíc kilometrů za hodinu.
