Argentinská umělkyně vytvořila ze zakázaných knih repliku Parthenonu
Na skutečnost, že i dnes v některých zemích existují seznamy zakázaných knih, se pokouší zajímavý projekt konceptuální umělkyně Marty Minujín z Buenos Aires. V německém Kesselu vystavěla repliku řeckého Parthenonu složenou ze 100 tisíc zakázaných knih
Argentinská umělkyně Marta Minujín představila v německém Kesselu repliku slavného řeckého Parthenonu postaveného ze zakázaných knih. Projekt je součástí umělecké události Documenta 14, která se inspiruje estetikou a politickými ideály první demokracie a má být její poctou.
Libri prohibiti
Na ocelovou konstrukci tato čtyřiasedmdesátiletá dáma se svými spolupracovníky umístila 100 tisíc výtisků zhruba 170 knižních titulů, které jsou v některých státech světa na černé listině.
TIP: Libri prohibiti: Kdy zrušila katolická církev seznamy zakázaných knih?
Kritici projektu poukazují, že v seznamu použitých knih chybí jedna z nejznámějších – Hitlerův Mein Kampf. Tato v Německu historicky nejprodávanější kniha se v roce 2016 dočkala svého znovu vydání po dlouhých 70 letech. Podle Marty ale Hitlerův Mein Kampf chybí v jejím díle oprávněně – nacistický režim byl v otázkách cenzury a ničení nepohodlných knih jedním z nejaktivnějších.
Forma ani místo nebylo zvoleno náhodně – řecký Parthenon byl postaven v době největšího rozmachu Athén jako okázalá demonstrace bohatství a moci a v neposlední řadě jako oslava demokracie. Na náměstí Friedrichplatz v německém Kesselu, kde se nový Parthenon tyčí, nacisté nechali v roce 1933 spálit zhruba 2 tisíce knih v té době zapovězených či nepohodlných autorů.
