Archeologové objevili v čínském horském průsmyku zbytky 2 800 let starého opevnění
Archeologové objevili v provincii Šan-tung opevnění, které připomíná Velkou čínskou zeď. Nově objevená stavba ale podle odborníků se slavnější a výrazně mladší zdí nijak nesouvisí.
Nejslavnější čínská stavba – Velká čínská zeď, se začala rodit během vlády císaře Čchin Š'-chuanga v letech 221–210 př. n. l. Do historie se tento muž zapsal jako „první císař“ a krutovládce, který položil základy prvotního sjednoceného čínského státu řízeného nemilosrdnou kontrolou.
Rozhodně ale nešlo o první podobnou stavbu na území dnešní Číny. Číňané si podle dochovaných nálezů libovali v budování opevnění již v době 1000 př. n. l. Za vlády prvního císaře existovalo minimálně devět velkých zdí, které dosahovaly značné délky. Zmíněný Čchin Š‘-chuang-ti tedy nejen budoval, ale především propojoval již existující stavby tak, aby poskytovaly jednotnou ochranu země.
2 800 let staré opevnění
Nedávno objevili archeologové v čínské provincii Šan-tung zbytky opevněné zdi, která byla postavena už kolem roku 800 př. n. l. Původně byla široká asi 10 metrů, ale během tzv. období Válčících států (475–221 př. n. l.) byla rozšířena až na 30 metrů. Stáří zdi archeologové určili díky radiokarbonovému datování zvířecích kostí a rostlinných zbytků, které v místě objevili.
Nově objevené opevnění nicméně není podle odborníků součástí Velké čínské zdi a nesouvisí ani s 322 kilometrů dlouhou Velkou zdí Čchi, která vznikla na hranicích stejnojmenného státu, v dnešní provincii Šan-tung, jako součást obrany kolem roku 441 př. n. l.
Podle historika Yuri Pinese z Hebrejské univerzity jde každopádně o významný objev. Objevená hradba se nachází v úzkém horském průsmyku a mohla sloužit jako strategická brána do státu Čchi. V její blízkosti archeologové objevili také pozůstatky domů, cest a příkopů, což naznačuje, že zde působila stálá vojenská posádka.
