Archeologové objevili na Slovensku masový hrob: Podle vědců mohlo jít o rituální oběti
Během průzkumu lokality z mladší doby kamenné, nacházející se ve slovenských Vráblích, narazili archeologové na ostatky nejméně 35 lidských těl. Většině z nich chyběla hlava
Mezinárodní archeologický tým zkoumá lokalitu ve slovenských Vráblích již sedmou sezónu. Podle vědců jde o jedno z velkých středoevropských rolnických sídlišť mladší doby kamenné, z období 5250 až 4950 let před naším letopočtem. Na ploše okolo 50 hektarů se zde rozkládají nejméně tři samostatné sídliště.
Oběti v příkopu
Letos v létě zde badatelé učinili zneklidňující objev, když narazili na masový hrob, jehož stáří odhadují na téměř 7 tisíc let. V hrobě vědci objevili ostatky nejméně 35 lidí, přičemž množství kostí pochází od adolescentů. Jedna lebka a čelist pochází od kojence a většině pohřbených lidí chybí hlava. Těla původně ležela v různých pozicích – na zádech, na boku a některé v natažené „žabí“ poloze.
Podle Martina Furholta z německé Univerzity Kristiána Albrechta v Kielu je možné, že pohřbená těla měla sloužit jako jakýsi druh magické ochrany osídlení a jeho opevnění. Jde ale o předběžnou interpretaci a jasněji by mohlo být až po detailní analýze nalezených ostatků.
Kultura s lineární keramikou
Starověké osídlení ve slovenských Vráblích je spojované s ranou neolitickou kulturou s lineární keramikou, pojmenovanou podle charakteristické výzdoby nádob rovnými či zavinutými čarami. Lidé této kultury obývali střední Evropu v 6. tisíciletí př. n. l. a její nositelé byli vůbec prvními zemědělci na českém území. Lidé této kultury jsou spojováni s megalitickými stavbami, jakou je Stonehenge ve Velké Británii nebo Carnac ve Francii.
Lid s lineární keramikou obvykle pohřbíval své mrtvé kostrovým ritem ve skrčené poloze, přičemž na dosavadních nalezištích archeologové nezaznamenali rozdíly ve způsobu pohřbívání mužů a žen. V některých hrobech badatelé objevili skromnou výbavu, obvykle nádoby či šperky. Nic takového se ale ve Vráblích nenašlo.
TIP: Jáma s kostmi v Chorvatsku je nejstarším známým případem masového vraždění
Vědci se nyní budou věnovat podrobnému zkoumání nalezených ostatků. Zajímat je bude hlavně to, zda šlo o záměrně usmrcené jedince, oběti epidemie nebo třeba oběti rituálních obřadů. Výzkum by měl také ukázat, zda byly nalezené oběti setnuty, nebo zda jim byly hlavy oddělené až posmrtně. Za důležitou vědci také považují otázku možné příbuznosti obětí.
