Archeologové objevili 4 500 let starý sumerský chrám zasvěcený bohu hromu

Sumerské město Girsu, dnes známé jako Tello, se nalézá asi 25 kilometrů severozápadně od známějšího Lagaše. Původně jedno z vůbec nejstarších sumerských sídel je dnes součástí governorátu Dhíkár v jižním Iráku, jehož hlavním městem je Násiríja. V širším okolí se nachází celá řada dalších sumerských měst – Ur, Larsa, Umma nebo třeba Bad-tibira.

Jak nedávno oznámilo Britské muzeum, archeologové ve městě Girsu nedávno objevili pozůstatky dlouho ztraceného významného chrámu boha Ninurty, který byl postaven před 4 500 lety. Chrám z nepálených cihel byl podle všeho ústřední stavbou města Girsu.

Starověké kulturní a náboženské centrum

„V srdci starodávného města Girsu jsme nedávno objevili pozoruhodný chrám, jehož vykopávky stále ještě probíhají,“ uvádí vedoucí výzkumu Sebastien Rey, kurátor památek starověké Mezopotámie z Britského muzea v Londýně. „Tento chrám hlavního božstva města Girsu byl ve své době jedním z nejvýznamnějších náboženských center celé starověké Mezopotámie.“

Girsu bylo rušným kulturním centrem v srdci Mezopotámie – široké oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris, zahrnující dnešní Irák, východní Sýrii, jihovýchodní část Turecka, části západního Íránu a Kuvajtu a bylo také domovem jedněch z prvních civilizací.

Letecký snímek vykopávek chrámu v Girsu, na území dnešního Iráku. (foto: British Museum, Sebastien Rey, CC BY-SA 4.0)

Návrat po více než 100 letech

Ruiny tohoto starodávného sumerského města objevil pro moderní vědu jako první francouzský archeolog Ernest de Sarzec v roce 1877. Ten, společně se svým kolegou Léonem Heuzeyezem, postupně z naleziště odvezl řadu cenných vykopávek, včetně například čtyři tisíce let staré sochy sumerského krále Gudey, vládce Lagaše a Girsu. Většina nálezů Sarzeca a Heuzeye se stala významnými exponáty muzea v Louvru a dnes se nacházejí například v Metropolitním muzeu umění v New Yorku, muzeu starověkého Orientu v Istanbulu, ve sbírkách v Londýně nebo v dánské Kodani. 

Přestože místo v pozdějších letech navštívili další archeologické expedice, v letech 1931–1933 zde například působil francouzský archeolog André Parrot, oblast postupně upadala v zapomnění. Svou roli sehrál i fakt, že jižní Irák byl v minulých letech a desetiletích dějištěm řady konfliktů, které znemožňovaly archeologické práce. Současný nález chrámu boha Ninurty tak přichází po více než sto letech od prvních vykopávek v této lokalitě.

Chrám bílého hromoptáka

„Po pěti sezónách strávených prací, se nám podařilo odkrýt velkou část této starověké svatyně, včetně vnitřní svatyně, obřadního prostoru, vnitřní zdi s bránou, a také jsme byli schopni identifikovat a odhalit část ohradní zdi náboženského komplexu, včetně jeho monumentální brány,“ popisuje rozsah nálezu Sebastien Rey. 

TIP: Extrémní sucho odkrylo na břehu řeky Tigris dávné město doby bronzové

Chrám, jenž v historických záznamech nese jméno „Enninu“ („Bílý hromopták“), je nejstarší svatyní, k níž máme detailní doprovodné informace. Archeologové například s překvapením zjistili, že pozůstatky chrámu přesně odpovídají mapě, která je vyryta do zmíněné sochy krále Gudey.