Analýza DNA odhaluje pozoruhodnou minulost muže, pohřbeného v britském Offord Cluny

V anglickém hrabství Cambridgeshire probíhala v nedávných letech přestavba dálnice A14 mezi městy Cambridge a Huntingdon. Jak bývá v našem světě obvyklé, stavbě samotné předcházel i rozsáhlý záchranný archeologický průzkum. Při něm byly v roce 2017 poblíž malebného městečka Offord Cluny objeveny ostatky mladého muže, který zde zahynul ve věku 18 až 25 let.

Nešlo ale o žádnou nedávnou událost – radiokarbonové datování prozradilo, že muž zde byl pochován mezi lety 126 až 228 našeho letopočtu, tedy v době, kdy tato dotčená oblast spadala pod vládu Římská říše. Muž, který je dnes známý jako Offord Cluny 203645, byl pohřben u cesty bez jakýchkoliv předmětů, které by něco prozrazovaly o jeho minulosti.

Když promluví DNA

Britští odborníci Institutu Francise Cricka, Durhamské univerzity a archeologického konsorcia MOLA Headland Infrastructure provedli analýzu DNA z mužovy kůstky ve vnitřním uchu a zjistili, že Offord Cluny 203645 měl velmi zajímavý osud. Ukázalo se totiž, že rozhodně nejde o místního vesničana, který by prožil celý život v dnešním Cambridgeshire. Závěry zmíněného výzkumu zveřejnil vědecký časopis Current Biology.

Ukázalo se, že geneticky jde o člověka blízkého etnikům, která v té době žila velmi daleko na východ od anglického venkova. Jeho DNA vykazovala mnoho společných znaků s lidmi z Kavkazu, především pak se Sarmaty – původem íránských kočovníků z okruhu skytských kultur, jejichž říše se rozkládala od řeky Visly po ústí Dunaje a na východě až k Volze a na Kavkaz, tedy především na území dnešní Ukrajiny a Ruska. Samotná analýza DNA ale nemohla potvrdit či vyvrátit, zda se muž narodil na Kavkazu. Stejně tak mohli z této oblasti pocházet jeho předkové. Vědci se proto zaměřili na další indicie. 

Analýzy několika izotopů z jeho zubů ukázaly, že do věku 5 až 6 let žil v suché oblasti na východě kontinentální Evropy. Jeho strava v tomto věku zahrnovala zejména proso a čirok, což nejsou v Evropě původní rostliny. Během pozdějších let ale tyto plodiny z jeho stravy postupně mizely, podle Janet Montgomeryové, profesorky na Durhamské univerzitě, mohlo jít o důsledek stěhování směrem na západ.

Sarmatský jezdec?

V souvislosti s výskytem tohoto muže v Británii se tak nabízí zajímavá hypotéza, která souvisí s císařem Markem Aureliem. Ten v roce 175 našeho letopočtu porazil armádu Sarmatů a jejich elitní jezdce – katafrakty začlenil do římských legií. Legie v Británii tehdy posílilo celkem asi 5 500 sarmatských jezdců, mezi nimiž mohl být i muž později pohřbený u Offord Cluny.

Vyrostl tento mladý muž mezi sarmatskými jezdci? Jednoznačnou odpověď na tuto otázku vědci nemají, neboť v jeho hrobě se nenalezly žádné předměty, které by ho spojovaly s římskou armádou, nebo se Sarmaty. 

O sarmatských jezdcích, působících na území Británie ostatně existuje jen velmi málo historických dokladů. Působili pravděpodobně na Hadriánově valu a v Cattericku v Severním Yorkshiru, mohli být ale rozmístěni po celé zemi. Pokud byl tento mladý muž součástí sarmatské kavalérie, je podle vědců možné, že zemřel během přesunu na některou z vojenských základen.

TIP: Ve Velkém Británii objevili při pokládání potrubí 26 rituálních lidských obětí

Během římského období bylo cestování na dlouhé vzdálenosti běžné. Lidé se v rámci ekonomické migrace nebo v důsledku válek stěhovali z jednoho vzdáleného okraje říše na druhý. Ať už byly důvody mimořádné cesty tohoto mladého muže jakékoli, místo jeho posledního spočinutí názorně dokládá, jak byla celá Římská říše hluboce propojena – od Kavkazu až o po venkovský Cambridgeshire.