Americký pásovec devítipásý: Obrněný potápěč a skokan do výšky
Předchůdci pásovce devítipásého žili v Jižní Americe, odkud se dál na sever dostali před zhruba třemi miliony let po vytvoření Panamské šíje. Samotářské a převážně noční zvíře se živí malými ještěrkami, obojživelníky, mravenci, termity a dalším hmyzem, který vyhledává pomocí dlouhého čumáku
Pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus) při hledání potravy zaboří čumák do hlíny a ryje s ním všemi směry. Hmyz zaznamená až na vzdálenost 20 centimetrů a zachytí jej svým lepkavým jazykem. Tito pásovci jsou většinou 2,5–6,5 kg těžcí a 38–58 cm dlouzí (ocas je dlouhý dalších 26–53 cm).
Jejich vnější schránka je tvořena zkostnatělými kožními šupinami, jež jsou pokryty nepřekrývajícími se zrohovatělými epidermální pláty spojenými pruhy volné kůže. Brnění pokrývá záda, boky, hlavu, ocas a vnější stranu nohou. Na rozdíl od příbuzného pásovce kulovitého (Tolypeutes matacus) a pásovce třípásého (Tolypeutes tricinctus) se pásovec devítipásý nedokáže stočit do klubka a vytvořit neproniknutelný ochranný štít. Proto má ještě jeden obranný manévr. Při napadení dokáže vyskočit až metr vysoko, což někdy predátory vystraší a odežene.
TIP: Brazilský mokřad Pantanal: Unikát neprávem zakrytý stínem Amazonie
Pásovec devítipásý má ještě jeden pozoruhodný rys. Dokáže dvěma neobvyklými způsoby překonávat vodní toky. Hlubší vodu přeplave podobně jako pes. Udržet se na hladině mu přitom pomáhá schopnost polykat vzduch a „napumpovat“ si vnitřnosti. Na druhou stranu mělčích toků se dostane tak, že přejde po dně. Dokáže totiž až na šest minut zadržet dech – tato adaptace se u něj vyvinula právě díky způsobu hledání potravy, kdy s čumákem zabořeným pod zem hledá něco k snědku.
