Amatérští archeologové objevili v Dánsku dva poklady vikingských nájezdníků
Na kukuřičném poli v Dánsku se jen pár metrů od sebe podařilo nalézt hned dva stříbrné poklady s téměř 300 mincemi a kousky stříbrných šperků
V dnešní době se amatérští hledači pokladů podílejí na řadě cenných archeologických objevů. Loni na podzim se usmálo štěstí na mladou dívku, která na kukuřičném poli v Dánsku narazila na dva vikingské poklady. Oba depoty od sebe dělilo jen zhruba 50 metrů a dohromady je tvoří téměř stříbrných 300 mincí a kusy stříbrných šperků, které se v té době používaly jako platidlo.
Experti z místního Historického muzea severního Jutska považují za nejcennější část pokladu dvě stříbrné a bohatě zdobené kuličky s kousky struktury rovněž ze stříbra. Obě kuličky podle všeho byly součástí jediného velkého a velmi propracovaného stříbrného artefaktu, který byl rozdělen na malé části.
Stříbro nájezdníků
Badatelé jsou přesvědčeni, že v případě předmětu se stříbrnými kuličkami jde o natolik velký a kvalitní výrobek, že nejspíše patřil biskupovi nebo králi. Vikingové takovou věc zřejmě uloupili při některém z jejich nájezdů na okolní země, nejspíš od příslušníka elity v tehdejším Irsku.
Za nejcennější část pokladu považují experti stříbrné a bohatě zdobené artefakty. (foto: Nordjyske Museer, CC BY-SA 4.0)
Pro Vikingy, kteří toto stříbro získali, zřejmě nehrálo zvláštní roli umělecké zpracování předmětů či jejich estetická hodnota. Zajímala je především váha stříbra, které mohou ze svého lupu získat. Řada mincí v nalezeném pokladu není vikingského původu. Nejčastěji jde o mince německé a arabské.
TIP: V Dánsku objevili zlatý poklad náčelníka doby železné
Nalezené poklady jsou starší více než tisíc let. Archeologové jejich stáří odvozují podle dánských mincí, které jsou datované kolem let 970 až 980 našeho letopočtu. To odpovídá sklonku vlády dánského a později i norského krále Haralda I., zvaného Harald Modrozub, který je známý například tím, že v Dánsku během své vlády zavedl křesťanství. Právě přítomnost křesťanského kříže na Haraldových mincích umožnila poměrně přesné datování pokladu. Odborníkům při dataci pomohlo také to, že poklad byl nalezen v těsné blízkosti dávné dánské pevnosti Fyrkat, která byla používaná jen krátkou dobu kolem roku 980.
