7+1 perel astronomie: Komety jsou nejkrásnějším nebeským kýčem

Obzvlášť na tmavé obloze je nepřehlédnutelná: vlasatice s jasnou hlavou a majestátním mlhavým ohonem, který se táhne přes čtvrtinu nebeské klenby. Doprovází jej slabší protáhlý iontový chvost mířící přesně od Slunce, jež se v tu chvíli schovává pod obzorem. Každý jasný večer – ať už ve svitu Měsíce, nebo uprostřed přezářených měst – zůstává patrná alespoň hlava komety. Fotografové se vzdávají spánku ve snaze nenechat si ujít jediný moment s ní, nadšenci na ni míří dalekohledy, ale postačí i pohled pouhýma očima.

Trvá to týdny, nanejvýš měsíce. Z jádra vlasatice se pod náporem slunečního větru denně drolí tuny ledoprachových částic do prostoru o rozměrech až milionů kilometrů a Slunce je ochotně nasvětluje. Kometa prolétne kolem Země a opět zamíří do vzdálených koutů naší soustavy. Následující desítky dní zvolna slábne, až úplně zmizí z dohledu kvůli rostoucí vzdálenosti a menší aktivitě na jejím povrchu. Po protáhlé dráze se možná někdy vrátí, ale zpravidla ne dřív než za tisíce let. Jiná výrazná kometární podívaná znovu nastane za 20–30 roků. Takové vlasatice se opravdu objevují jen párkrát za století.

Velké a odolné

Kdyby vám někdo řekl, že právě v tuto chvíli lze na obloze pozorovat asi čtyři desítky komet, nejspíš byste mu nevěřili. Ve skutečnosti tam jsou, jen příliš slabé, než aby je bylo možné spatřit třeba i komerčně dostupnými dalekohledy. Sluneční soustavou jich ročně prolétají desítky, ne-li stovky. Nicméně nevýhodná poloha dráhy, velikost či aktivita na povrchu jádra je činí velmi slabými. Aby tedy zazářily opravdu majestátně, musí jádro měřit alespoň pár kilometrů a dostatečně odolávat slunečnímu větru, který kometu jako špinavou sněhovou kouli doslova opéká. A je-li její trajektorie dobře situovaná vůči Zemi, můžeme doufat v nevšední představení.

TIP: Rekordní vlasatice: Ohon komety 153P/Ikeya-Zhang měřil více než miliardu kilometrů

Každopádně, ani opravdu jasná kometa ještě nezaručuje pěknou podívanou. Například v roce 2007 mimořádně zjasněla kometa 17P Holmes, díky překotnému uvolnění materiálu na povrchu. Při pohledu ze Země však vypadala spíš jako nafukující se bublina. Okouzlujících vlasatic je jako šafránu, ale statisticky se v životě nejméně jedné dočkáme. Mohla by se k nim ostatně zařadit i NEOWISE z loňského července, přestože by se v historii našly ještě památnější. A kdy přilétne nějaká další? Těžko říct: možná za dvacet let, třeba už za rok. Zajímavé komety se totiž mnohokrát podařilo objevit jen několik měsíců před začátkem hlavního dějství…