50 000 let stará DNA odhaluje podrobnosti o životě neandertálské rodiny
Evropští vědci získali první přibližný obrázek neandertálské rodiny ze Sibiře. Zjistili mimo jiné, že komunitu častěji opouštěly ženy, aby plodily děti s jinými neandertálci, zatímco muži zůstávali ve stejném klanu.
Přibližně sto kilometrů na západ od slavné Denisovy jeskyně na Altaji, kde byly poprvé nalezeny pozůstatky našich stále dost záhadných příbuzných denisovanů, se nacházeji jeskyně Čagyrská a Okladnikovova. V roce 2019 zde vědci objevili mnoho artefaktů, a také pozůstatků rostlin a živočichů, včetně 74 fosilií neandertálců, starých přes 50 tisíc let.
Podle analýzy nálezů panovalo v této oblasti velmi chladné klima, ostatně nálezy se vztahují k nejmladší době ledové. Odborníci se domnívají, že jeskyně sloužily jako dočasné útočiště lovců zubrů a jejich úkryt se jim stal osudným. V jeskyních z dosud neznámého důvodu zahynuli neandertálci s dětmi –mohli vyhladovět po neúspěšném lovu, mohla je například zastihnout některá z krutých bouří doby ledové.
Neandertálci z altajských jeskyní
Laurits Skov z německého Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku s početným týmem kolegů získal a analyzoval 11 genomů neandertálců z Čagyrské jeskyně a 2 genomy z Okladnikovovy jeskyně. Už jen tím prakticky zdvojnásobili počet kompletních genomů neandertálců z fosilních pozůstatků, které dnes máme k dispozici. Jejich výzkum, na kterém se podílel i letošní nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský expert na evoluční genetiku Svante Pääbo, uveřejnil časopis Nature
Díky analýze genetických informací mohli badatelé poprvé spolehlivě ověřit příbuzenské vztahy v tlupě neandertálců. Mezi neandertálci objevili otce s náctiletou dcerou. Další dva muži v tlupě byli s tímto mužem blízce příbuzní, zřejmě měli všichni tři společnou babičku. Ze studovaných genomů také vyplynulo, že místní komunita v oblasti zmíněných jeskyní nebyla moc velká. Žilo tam patrně kolem 20 neandertálců.
Ze studie sibiřského klanu neandertálců rovněž vyplynulo, že genetická informace, která přechází na děti od matky, byla mnohem rozmanitější než ta, kterou předává otec. Z toho vědci usuzují, že ženy opouštěly své rodiny, aby žily jinde a plodily děti s muži z jiných klanů, zatímco muži zůstávali u své komunity.
TIP: Zálety pravěkých předků: Co lidem dala pravěká DNA
„Hlavním faktorem v sociální organizaci skupin neandertálců byly zřejmě migrace neandertálských žen, které také udržovaly genetickou diverzitu. Také se ukazuje, že tito altajští neandertálci byli všichni stejně příbuzní evropským neandertálcům a podle všeho s nimi tvořili jednu velkou populaci neandertálců v Evropě a Asii,“ vysvětlují autoři studie.
