100+1 zahraniční zajímavost 10/24: Dočkáme se po 144 letech dokončení Sagrady Familie?

Pokud navštívíte Barcelonu, jednu památku nesmíte v žádném případě vynechat – a sice baziliku Sagrada Familia od proslulého Antoniho Gaudího. Zmíněné dílo nemá v architektuře 20. století obdoby, už proto, že šlo zcela proti duchu doby. V roce 1883, kdy architekt převzal již započatou stavbu a radikálně proměnil její tvář, se stále ještě oslavovala zdobnost a světu designu vládla secese. Stačilo však pouhých dvacet let a elegantní křivky, detail i barevnost upadly v nemilost.

Čerstvě zrozená moderna odhodila staré formy a objala nové materiály v podobě oceli, skla a betonu. Mrakodrapy rostoucí v Chicagu ukázaly, kudy se bude ubírat zítřek – směrem k rozsáhlým hladkým plochám. Kromě Američanů se k průkopníkům řadili také architekti ze střední Evropy: Například německy mluvící Moravák Josef Hoffmann navrhl v roce 1905 sanatorium Purkersdorf nedaleko Vídně, jež se stalo předzvěstí první skutečně modernistické stavby – brněnské vily Tugendhat.

Gaudí modernu odmítl a místo toho přišel s vlastní, originální formou, která propojuje gotickou vznosnost s organickými tvary přírody. A přestože se tak obracel k minulosti, jeho „bioformy“ současně předběhly svou dobu o sto let. Tzv. bioarchitektura se totiž prosadila počátkem 21. století, a to nejen u obytných domů, ale také u masivních projektů, k jakým patřil například olympijský stadion pro hry konané v roce 2008 v Pekingu.

Kromě vizionářství navíc Sagrada Familia představuje poklonu úpornosti a odhodlání lidského ducha. Gaudí věděl, že se dokončení svatostánku nedožije, a přesto mu zasvětil všechno. Jde o ztělesnění víry, že jediný lidský život dokáže zázraky. O tom, zda a kdy bude zmíněný div architektury dokončen, se dočtete v novém čísle 100+1 zahraničních zajímavostí.