Aby si planeta udržela atmosféru, musí být splněno více podmínek. Tou první je samozřejmě hmotnost: Čím je těleso hmotnější, tím větší existuje pravděpodobnost, že k sobě gravitačně „přiváže“ nějaký plynný obal. Druhý faktor představuje složení atmosféry: Má-li sestávat převážně z lehkých prvků – například z vodíku či helia –, musí být hmotnost planety vyšší než v případě, že má jít o těžší prvky.
Nesmíme zapomenout ani na vliv okolního prostředí. Mladé či naopak velmi hmotné stálice s mohutným hvězdným větrem vzdušné obaly planet nezadržitelně obrušují. Například řídká atmosféra Merkuru je se slunečním větrem v rovnováze: Mnoho částic je od planety odvanuto, jiné se však dočasně zachytí v jejím okolí, tudíž se chemické složení atmosféry od složení slunečního větru příliš neliší. Vlivu hvězdného větru se planeta může „bránit“, má-li silné magnetické pole, které jeho nabité částice odklání. Odborníci se proto domnívají, že právě kvůli vyhasnutí magnetismu přišel Mars o převážnou část své atmosféry, jež byla dřív zřejmě mnohem hustší než dnes.