V uplynulých dvou letech vymysleli Češi tisíce slov souvisejících s pandemií
Jazyk představuje kroniku naší doby – a na její poslední stránky přibývala v uplynulých dvou letech nová slova rekordním tempem. Pandemie obohatila češtinu o stovky výrazů, jež vyvolávají úsměv, ale i těch, které odrážejí frustraci z nekonečné karantény
„Ze začátku jsme si z toho dělali legraci, to byl právě ten takzvaný kolonavirus nebo haranténa, když děti nechodily do školy,“ popisuje zakladatel projektu Čeština 2.0 Martin Kavka. Internetový slovník novotvarů, kam zaznamenává nejrůznější slova, která slyšel, četl nebo o nichž mu někdo řekl, vznikl před třinácti lety. A na jaře 2020 zažil převratné období: Přibývalo tolik výrazů jako nikdy předtím a všechny se týkaly jediného tématu. „Nedá se to srovnat s ničím, co jsem se slovníkem dosud zažil. Dokonce ani když Ester Ledecká vyhrála olympiádu – to vzniklo třeba pět nových slov, což bylo maximum, ale zdálo se to jako exploze okolo jedné události.“
Naroušitelé v tečkovně
Po vypuknutí pandemie se objevovaly i stovky novotvarů za měsíc: koronadluh, kovidháro, koronauti, covidiny… Celkem už lidé do Češtiny 2.0 poslali přes šest tisíc slov spojených s pandemií, což představuje více než 6 % databáze, kterou Martin Kavka od roku 2009 shromáždil. Jaké výrazy patří k jeho favoritům? „Líbilo se mi třeba slovo jednoroušci pro lidi, kteří nosili respirátor na čele. Pak mám rád označení na adama nebo naroušitelé pro ty, kdo chodili úplně bez roušky. Z novější doby mě zaujala i taková jednoduchá slova jako tečkovna, tedy očkovací centrum.“
Neúspěšný domahnij
Ani v Ústavu pro jazyk český se s neologismy v posledních dvou letech „dveře netrhly“. Podle Michaely Liškové se Češi nejprve pustili do slova koronavirus: „Vznikly výrazy koronáč či koroš a také obměny slova covid jako zdrobnělina kovídek, případně být kovidní ve smyslu covid pozitivní.“ Velkým tématem se stala karanténa, kterou mnozí překřtili na karošku. Práci z domu pak říkali homáč místo home office. A nikomu se dnes už nemusí vysvětlovat, co znamená distančně.
„Další slova se objevila ve druhé vlně pandemie, například lockdown – přejímka z angličtiny, kterou jsme v první vlně téměř nepoužívali,“ doplňuje Lišková. I pro zmíněný termín hledali Češi podle Kavky domácí ekvivalent, ale návrhy jako domahnij se nakonec neujaly…
Slovníkový rekordman
Ústav pro jazyk český zaznamenal asi dva tisíce nových výrazů, ale podle odborníků s námi většina zůstane jen krátce – dokud nevyschne zdroj, z něhož vytryskly. „Tipuji, že ve slovní zásobě přetrvají slova covid, koronavirus a lockdown, nebo i příležitostná slova začínající na předponu korona či covid, která umožňují znovu sestavit termíny jako koronadeprese,“ zamýšlí se Lišková.
TIP: Kde se vzalo slovní spojení „ronit krokodýlí slzy“?
Letos v lednu přibyl v internetovém slovníku jen jeden výraz spojený s pandemií – prodělanec neboli pacient, který chorobu prodělal – a v únoru již žádný. Slovu covid se však podařilo to, co dosud žádnému jinému v historii češtiny: V rekordně krátkém čase se ocitlo v elektronické databázi Neologismy.cz a téhož roku bylo zapsáno i do všeobecného výkladového slovníku.
