Úzkokolejka v indických horách: Železniční příspěvek světovému dědictví
Nádherné horské masivy, atmosféra cestování jako za starých časů a skvostné pohledy do údolí. To nabízí tři horské úzkokolejné železnice v Indii, které se dočkaly zápisu na seznam světového dědictví UNESCO
Nejstarší a nejznámější je téměř 90 km dlouhá Dárdžilinská himálajská železnice, která vede z Nového Džalpajguri do Dárdžilingu. Úzkokolejku s rozchodem 610 mm postavili Britové kvůli obchodu s čajem už v roce 1881. Dieselové i parní lokomotivy si to stále šinou kolem čajových zahrad a hustých lesů do horských městeček, v nichž se doslova otírají o stánky všudypřítomných bazarů. Jedna zastávka – Ghoom – je také se svojí nadmořskou výškou 2 258 m druhou nejvýše položenou železniční stanicí na světě.
TIP: Vlaky naděje i smrti: Znáte nejslavnější železniční tratě?
Svou chloubu má i Nilgirijská úzkokolejka dokončená v roce 1908. Na její 46 km dlouhé trati projede vlak nejenom 208 zatáček, 16 tunelů a přejede přes 250 mostů, ale překoná i 8,33% stoupání, což dělá z této železnice nejstrmějšího rekordmana v Asii.
Poslední ze tří zmíněných památek představuje 96 km dlouhá železnice Kalka-Shimla: spojuje stejnojmenná města na severozápadě Indie a byla uvedena do provozu v roce 1903. K jejímu nejdelšímu tunelu o délce 1 144 m se váže smutný příběh. Místní inženýr, plukovník Barog, udělal chybu v propočtech a v důsledku toho se části tunelu prokopané z opačných stran kopce minuly. Barog nakonec spáchal z hanby sebevraždu.
