Teleskop Jamese Webba zaznamenal následky kolize planetek u sousedů

Hvězdný systém Beta Pictoris v souhvězdí Malíře je pro vědce dokonalou astrofyzikální učebnicí. Jde o velmi mladý systém – podle odhadů jen 20 až 25 milionů let starý, což z něj v porovnání se Sluneční soustavou (4,6 miliardy let) činí takřka novorozence.

Mateřskou hvězdou tohoto systému je Beta Pictoris – druhá nejjasnější hvězda v souhvězdí Malíře. Od Sluneční soustavy je vzdálená 63,4 světelného roku a je 1,75krát hmotnější a 8,7krát jasnější než naše Slunce. Z dřívějších pozorování plyne, že Beta Pictoris obklopuje velký prachoplynový disk a kolem mateřské hvězdy krouží nejméně dvě mladé exoplanety. Vědci zde v minulosti také zaznamenali zárodky kometární aktivity.

„Beta Pictoris je ve věku, kdy v jejím okolí stále probíhá formování planet prostřednictvím obřích kolizí. To, co v tomto hvězdném systému pozorujeme, je v podstatě formování kamenných planet a dalších objektů v reálném čase,“ přibližuje Christine Chenová, astronomka z Univerzity Johnse Hopkinse. Pozorování podobných kolizí v mladém systému Beta Pictoris by podle vědců mohlo osvětlit procesy, které formovaly i mladou Sluneční soustavu.

Drama u sousedů

Na systém Beta Pictoris se nedávno zaměřil i teleskop Jamese Webba. Vědci v něm pátrali po prachových částicích, které v této oblasti zaznamenal v letech 2004 až 2005 Spitzerův vesmírný dalekohled. JWST prachová mračna nezaznamenal, srovnání dat ale odhalilo významné změny v energetických signaturách prachových zrn kolem mateřské hvězdy.

Podle vědců je nejpravděpodobnějším vysvětlením, že mračna, která před 20 lety zaznamenal Spitzerův dalekohled, byla pozůstatkem srážky planetek. Prachová mračna vyvržená během této kolize měla podle vědců hmotnost rovnající se asi 100 000násobku hmotnosti planetky, která před 66 miliony let vyhubila na Zemi dinosaury. Záření mateřské hvězdy ale tento prach rozptýlilo a s jeho ochlazením zmizelo i tepelné záření, které Spitzerův dalekohled v roce 2004 zaznamenal.