Symbol moderního terorismu: Životní příběh Usámy bin Ládina (4)
Usámu bin Ládina si veřejnost spojuje především s útoky na newyorská dvojčata z 11. září 2001. „Kariéra“ zakladatele organizace al-Káida je však mnohem delší a plná zvratů – bojoval proti Sovětům v Afghánistánu, stavěl silnice v Súdánu, zorganizoval atentáty na několika kontinentech a do krve se rozhádal se saúdským králem
Sám „sponzor terorismu“ Usáma bin Ládin po útocích na newyorská dvojčata v rozhovoru pro pákistánské noviny z 28. září 2001 popřel své spojení s útoky i to, že by o nich předem věděl. Současně obvinil washingtonskou vládu z podpory Izraele a utiskování Palestinců. V říjnu pak ve videonahrávce uvedl, že „zničením nejvěhlasnější budovy zasáhl Alláh Ameriku v jejím nejzranitelnějším bodě“.
Předchozí části:
Když se slehne země
V následujících letech vydal několik prohlášení, v nichž už se k newyorskému útoku hlásil mnohem konkrétněji. Spojené státy tak na teroristu zahájily hon, který ho měl předhodit spravedlnosti. Na celé pronásledování však vrhá podivný stín fakt, že bin Ládin za útoky z 11. září nebyl nikdy formálně obviněn. Přesto americký Senát vyhlásil odměnu 25 milionu dolarů za informace vedoucí k jeho dopadení.
Jenže po nejhledanějším teroristovi jako by se slehla zem a až na občasné videonahrávky s výhrůžkami západním mocnostem či Saúdům o sobě nedával vědět. Podle některých náznaků se měl skrývat v jeskynním komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu. Americko-afghánské jednotky v prosinci 2001 na oblast udeřily a pobily desítky členů al-Káidy, ale bin Ládina nenalezly. Ten údajně vyklouzl jen tak tak – a utrpěl přitom zranění ramene.
Stopy v Abbottabádu
První hmatatelnou stopu se CIA podařilo zachytit až roku 2009, kdy agenti sledovali kurýra al-Káidy až do opevněné rezidence v pákistánském Abbottabádu. Terorista tam žil se třemi manželkami i několika dětmi a plánoval další útoky, mimo jiné na železnice v USA.
Vyšetřovatelé záhy vypozorovali, že obyvatelé objektu se chovají zvláštně. Nevycházeli ven, jídlo jim nosil výhradně kurýr a veškeré odpadky pálili na dvorku. Začínalo být zjevné, že uvnitř se skrývá někdo velmi důležitý, ne-li přímo iniciátor newyorských atentátů. Američany však mátlo, že rezidence se nachází nedaleko vojenské akademie. Později dle tohoto faktu i dalších náznaků usoudili, že Pákistánci museli o bin Ládinově přítomnosti vědět. Identitu majitele skrýše se definitivně podařilo potvrdit teprve v březnu 2011 díky odvaze lékaře Šakila Afridiho, jenž získal vzorky DNA všech obyvatel domu.
Dopadení po letech
V noci na 2. května přiletěly z Afghánistánu do Abbottabádu vrtulníky, z nichž slanili operativci protiteroristického oddílu Navy SEAL. Během čtyřicetiminutové přestřelky byl Usáma bin Ládin (spolu s řadou dalších obyvatelů domu) zabit. Jeho tělo Američané po identifikaci, jež proběhla mimo jiné i za pomoci přítomného, speciálně k tomuto účelu cvičeného, psa, pohřbili do oceánu. Stalo se tak údajně proto, aby se hrob neproměnil v poutní místo radikálů. Americký prezident Barack Obama zároveň zakázal publikování snímků mrtvého teroristy, z nichž by se mohly stát nástroje propagandy.
TIP: Hon na arciteroristu: První pokusy o zneškodnění Usámy bin Ládina
Oba tyto kroky rozvířily debaty, zda a jak byl bin Ládin usmrcen a pohřben. Samotná al-Káida nicméně jeho zabití už 6. května potvrdila. Tálibánci se za zabití spojence pomstili dvojicí pumových atentátů, při nichž zemřelo sedm desítek osob. Síť al-Káidy sice funguje i v současnosti, ale smrtí bin Ládina ztratila svůj nejvýraznější symbol. Jeho myšlenky a zvrácené ideály bohužel stále žijí a mezi jejich dědice se zařadil kupříkladu Islámský stát. I tak znamenala smrt zakladatele pro teroristy těžkou ránu.
