Symbol moderního terorismu: Životní příběh Usámy bin Ládina (3)
Usámu bin Ládina si veřejnost spojuje především s útoky na newyorská dvojčata z 11. září 2001. „Kariéra“ zakladatele organizace al-Káida je však mnohem delší a plná zvratů – bojoval proti Sovětům v Afghánistánu, stavěl silnice v Súdánu, zorganizoval atentáty na několika kontinentech a do krve se rozhádal se saúdským králem
Po svém odchodu z Afghánistánu a Saúdské Arábie žil Usáma bin Ládin v súdánském Chartúmu obklopen těžce ozbrojenými tělesnými strážci a založil novou teroristickou základnu. Zároveň mohutně investoval do tamější infrastruktury a stavěl silnice, vodovody nebo školy. Většina jeho „dělníků“ se však rekrutovala z islamistického hnutí a bylo zjevné, že další vlna násilí na sebe nenechá dlouho čekat. Ne náhodou Spojené státy už v té době obvinily bin Ládina ze sponzorování mezinárodního terorismu.
Předchozí části:
Vývoz teroristů
Experti soudí, že první bombový útok iniciovaný Usámou bin Ládinem se uskutečnil v prosinci 1992 v Adenu, kde výbušnina v hotelu zabila dvě osoby. Právě tehdy al-Káida přijala fatvu (nábožensko-právní stanovisko), jež ospravedlňovala vraždění nevinných. Zabití člověka stojícího poblíž nepřítele je podle ní oprávněné, neboť každý správný muslim sprovozený ze světa tímto způsobem nalezne odměnu ve věčném pobytu v ráji. Nevěřící by samozřejmě putovali do pekla, ovšem to islamisty netrápilo.
V následujících letech al-Káida finančně (a někdy i přímou vojenskou pomocí) podpořila džihádisty v Alžírsku, Egyptě či Afghánistánu. Roku 1993 se bin Ládin zapojil do prvního teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Výbuch bomby v garážích usmrtil „jen“ šest osob, přesto Ameriku šokoval. Během 90. let se stále známější terorista neštítil vysílat mudžahedíny ani na Balkán, kde se zapojovali do bojů v Jugoslávii a prosluli svou krutostí.
Bez občanství
Když súdánská půda začala být moc horká, musel bin Ládin prchnout zpět do Afghánistánu, kde už vládlo radikální hnutí Tálibán. Súdánská vláda zabavila teroristovi majetek v hodnotě 200 milionů dolarů, a aby potíží nebylo málo, král Fahd donutil bin Ládinovu rodinu platit Rijádu ročně sedmimilionové odškodné. Navíc monarcha oficiálně zbavil Usámu saúdského občanství, takže radikál od roku 1994 až do své smrti neměl žádnou státní příslušnost.
Po těchto událostech bin Ládin už zcela ztratil zábrany a plně se vrhl na dráhu terorismu. Z množství provedených útoků stojí za zmínku především bombový atentát na americké ambasády v keňském Nairobi a tanzanském Dar-es-Salaamu, k němuž teroristé přistoupili 7. srpna 1998 – tedy v den osmého výročí příjezdu koaličních sil do Saúdské Arábie. Dva kamiony napěchované výbušninami usmrtily 224 osob a další 4 000 zranily.
Nejhledanější na světě
Po tomto atentátu zařadila FBI bin Ládina na seznam deseti nejhledanějších teroristů světa. Některým úderům – kupříkladu na nespecifikované cíle v USA a Jordánsku – se tajným službám přece jen podařilo zabránit, stejně jako napadení torpédoborce USS The Sullivans v Jemenu. Teroristé se nicméně v říjnu 2000 pomstili nájezdem sebevražedného člunu do boku dalšího torpédoborce USS Cole, jenž zabil 17 námořníků a loď těžce poškodil.
Vrcholem teroristické „kariéry“ Usámy bin Ládina se nepochybně stalo 11. září 2001. Tentokrát pojali džihádisté útok na Světové obchodní centrum velkoryseji. Unesené linkové letouny narazily do obou mrakodrapů i do velitelství ozbrojených sil v Pentagonu, přičemž (včetně 16 útočníků převážně saúdskoarabského původu) zahynulo 2 996 lidí.
TIP: FBI znovu zveřejnila smazané fotky z 11. září
Spojené státy okamžitě obvinily z atentátu al-Káidu a bin Ládina. Ten se ze dne na den stal nejhledanějším zločincem světa a Washington o teroristovu hlavu stál tolik, že o jeho vydání dokonce vyjednával s Tálibánem. Rozhovory však zkrachovaly, protože Američané nedokázali předložit nezvratné důkazy o Usámově vině a Tálibán ho vydat odmítl.
Dokončení ve čtvrtek 18. června
