Svědectví kadeří: Co zabilo Ludwiga van Beethovena?

Světoznámý německý hudební skladatel a klavírista Ludwig van Beethoven, žijící v letech 1770–1827, se potýkal s řadou vážných zdravotních problémů. Kromě ztráty sluchu ho trápily zažívací potíže, dvakrát prodělal žloutenku a jeho život pravděpodobně ukončilo onemocnění jater. 

Svědectví kadeří

Biochemici z Harvardu podrobili vzorky jeho vlasů nové analýze a výsledky publikovali v odborném časopise Clinical Chemistry. V Beethovenových kadeřích pocházejících ze dvou různých období skladatelova života odhalili 64krát, respektive 95krát vyšší hladinu olova oproti normálu. Uvedená množství přitom již lékaři považují za otravu olovem, která běžně vede ke gastrointestinálním i sluchovým potížím. 

Přesto nešlo o takové hodnoty, aby se mohly stát jedinou příčinou umělcovy smrti. S příznaky otravy Beethoven každopádně prokazatelně bojoval desítky let a podle vědců k jeho zdravotním potížím přispělo také až 14násobně zvýšené množství arzenu a rtuti v těle. 

Dobrovolná otrava

Jak se však nebezpečné látky v podobném objemu do jeho těla dostaly? Dle badatelů se patrně hromadily desítky let s jídlem a pitím. Beethoven měl v oblibě víno, vypil i láhev denně. Nevyhýbal se přitom ani levnému alkoholu z olovnatých sudů či s přídavkem octanu olovnatého, který tehdy běžně sloužil coby sladidlo a konzervant. V 18. a 19. století navíc olovo využívali i skláři, neboť jejich výrobkům propůjčovalo průzračnější vzhled. Hudebník si také rád dopřával ryby z Dunaje: Jenže do řeky se tenkrát vypouštěl průmyslový odpad, takže se ve vodních organismech ukládal arzen a rtuť.

Nahromaděné nebezpečné látky v těle tedy německému skladateli ztrpčovaly život, ale nezabily ho. Zároveň ovšem vědci uvádějí, že otrava olovem nejspíš přispěla k příčině jeho smrti, kterou se pravděpodobně stalo selhání jater.