Sonda BepiColombo mapovala magnetické pole Merkuru

Sonda BepiColombo absolvovala svůj v pořadí již třetí gravitační manévr u Merkuru. Třicetiminutové setkání sonda využila k mapování magnetického pole této nejmenší planety Sluneční soustavy.

08.10.2024 - Stanislav Mihulka



Meziplanetární sonda BepiColombo, kterou před šesti lety do vesmíru vyslala Evropská vesmírná agentura (ESA) a Japonská vesmírná agentura (JAXA), provádí výzkum Merkuru. Na jeho oběžnou dráhu má sice sonda dorazit až za dva roky, svůj v pořadí již třetí průlet kolem planety ale sonda využila k mapování magnetického pole této nejmenší planety Sluneční soustavy. Během posledního manévru, který se uskutečnil v červnu 2023, se sonda přiblížila k Merkuru na vzdálenost 235 kilometrů a magnetické pole mapovala zhruba půl hodiny.

Magnetické pole Merkuru

Magnetické pole Merkuru je ve srovnání se Zemí zhruba stokrát slabší. Vzhledem k tomu, že Merkur obíhá Slunci mnohem blíže, je interakce jeho magnetického štítu se slunečním větrem mnohem intenzivnější než v případě naší planety. Průzkum magnetického pole Merkuru a chování jeho magnetosféry, oblasti, kterou magnetické pole kolem Merkuru vytváří, je jedním z hlavních úkolů mise sondy BepiColombo a dvou vědeckých orbiterů Mercury Planetary Orbiter (MPO) a Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), které sonda veze na palubě. 

Měření proběhla velmi úspěšně. Odborníci si pochvalují, že navzdory velice krátkému času, který byl k dispozici pro mapování magnetického pole Merkuru, se jim povedlo vytvořit úctyhodnou rekonstrukci magnetického prostředí planety.

Struktura magnetosféry Merkuru, jak ji zaznamenala během svého průletu sonda BepiColombo. (zdroj: ESA, CC BY-SA 3.0 IGO)

Podle Liny Hadidové, bývalé výzkumné pracovnice ESA, která nyní působí na pařížské observatoři, přineslo měření očekávané výsledky i několik překvapení. „Viděli jsme očekávané struktury, jako je rázová hranice mezi volně proudícím slunečním větrem a magnetosférou, nebo struktury lemující oblasti horkého a elektricky nabitého plynu, který vytváří magnetický ocas a proudí směrem od Slunce.“

„Objevili jsme i takzvanou mezní vrstvu definovanou oblastí turbulentního plazmatu na okraji magnetosféry. Zaznamenali jsme zde částice s mnohem širším rozsahem energií než kdykoliv v minulosti. Díky přístrojům BepiColombo budeme schopni určit iontové složení magnetosféry Merkuru podrobněji než kdykoli dříve,“ popisuje Hadidová ve studii publikované v odborném časopisu Communications Physics.

Data, která doposud sonda BepiColombo dokázala shromáždit, považují vědci za velmi zajímavá a podle Go Murakamiho z JAXA jde o ochutnávku budoucích objevů.


Další články v sekci