Slavné protiteroristické útvary (2): Izraelský Jamam a ruská Skupina Alfa

Izraelci se zařekli, že podobná tragédie už se nesmí opakovat. Ještě téhož roku spatřil světlo světa policejní útvar, který měl potírat teroristy útočící především v izraelském pohraničí.

Předchozí část: Slavné protiteroristické útvary (1): Německý GSG9 a francouzský GIGN

Zrodila se legenda

Dostal název Jamam (z hebrejského Ye ida Merkazit Meyu edet neboli Speciální oddíl policie) a od počátku se zaměřil na taktiky zvané CQB neboli Close Quarters Battle – boj v uzavřených prostorách a na krátkou vzdálenost. Coby jedna ze čtyř jednotek izraelské pohraniční policie podniká Jamam kromě záchrany rukojmích též nájezdy na vytipované skrýše teroristů. Mozek útvaru sestává z velitelství, zpravodajské sekce a skupiny zodpovědné za vývoj nových taktických postupů. Úderné jádro Jamamu tvoří několik týmů, z nichž každý zahrnuje specialisty na slaňování, pronikání do objektů, mediky, odstřelovače, psovody i pyrotechniky. Toto složení přináší značnou operační flexibilitu – zatímco armáda musí pro zásahy sestavovat komanda z několika jednotek, policejní Jamam má vše „pod jednou střechou“.

Izraelští speciálové mají na kontě desítky převážně úspěšných zásahů. Už roku 1988 zmařili únos autobusu pracovnic jaderného výzkumného centra a během 40 vteřin zlikvidovali všechny tři pachatele. Snipeři Jamamu usmrtili několik útočníků, kteří se zbraní v ruce ohrožovali civilisty ve městech, většinu jejich cílů však tvoří palestinští radikálové. Za druhé intifády v letech 2000–2005 operativci zabili 179 teroristů (včetně 50 sebevražedných atentátníků) a stovky dalších zatkli. Mezi zatím poslední známé akce se v září 2014 zařadil odvetný zásah proti ozbrojencům Hamásu, kteří předtím unesli a zavraždili tři izraelské mladíky.

Elitní Alfa

Jednu z nejznámějších speciálních jednotek světa vytvořila v červenci 1974 sovětská tajná služba KGB. Podle některých zdrojů chtěla Moskva v novém oddíle získat protiváhu k západoněmecké GSG 9. Sověti sice už disponovali špičkovými útvary jako Zenit nebo Omega, ty však představovaly ofenzivně laděné oddíly bez protiteroristického výcviku. Mezeru měla zaplnit právě Specgruppa A, známější jako Skupina Alfa.

Kromě ochrany občanů před teroristy dostala za úkol bránit nejvyšší státní představitele před západními speciálními oddíly v případě války. Činnost komanda byla od počátku silně napojena na politiku. Roku 1979 se Alfa podílela na likvidaci Ukrajince Jurije Vlasenka, který s improvizovanou bombou obsadil jednu z místností americké ambasády v Moskvě a dožadoval se azylu. V 80. letech musel oddíl reagovat na rostoucí počet únosů rukojmích – včetně případů, kdy se pachatelé rekrutovali z dezertérů ze sovětské armády.

Proti špionům i rebelům

Roku 1983 se sedm Gruzínců pokusilo unést letoun Aeroflotu a přelétnout na Západ – zásah Alfy jim záměr překazil za cenu smrti pětice rukojmích. Když se SSSR začal na přelomu 80. a 90. let hroutit, povolala Moskva oddíl k potlačování hnutí usilujících o nezávislost některých svazových republik. Operativci působili kupříkladu v Litvě, kde přišlo o život 13 demonstrantů. Specgruppa A sloužila také jako úderný hrot kontrarozvědky při zajišťování amerických špionů.

Dokončení: Slavné protiteroristické útvary (3): Americká Delta Force a česká URNA

Od 90. let spadá Alfa pod FSB (Federální službu bezpečnosti). V jejích službách se zapojila do obou čečenských válek, kde utvořila několik mobilních protiteroristických skupin a chránila velitelství před údery separatistů. Příslušníci oddílu zatkli či zabili mnohé vůdce rebelů, ovšem podíleli se i na únosech a likvidaci nepohodlných civilistů. Přes pošramocenou pověst kvůli vysokým ztrátám rukojmích v divadle na Dubrovce (2002) a beslanské škole (2004) patří Alfa ke světové špičce.