Zní to poněkud zvláštně, ale starověcí Egypťané opravdu měli polštáře ze dřeva a kamene. Výrobky staré přes čtyři tisíce let se ovšem od těch dnešních velmi lišily tvarem: Šlo spíš o jakousi podpěrku, přičemž hlava ležela na horní půlkruhové části, jež spočívala na jednom či více podstavcích. Podložka zajišťovala poměrně pohodlnou polohu při spánku, navíc mohl kolem hlavy proudit vzduch, což v teplém klimatu znamenalo velkou výhodu.
Nutno však dodat, že se tyto „polštáře“ dochovaly v hrobkách, kde podpíraly lebky nebožtíků. Nevíme proto jistě, zda sloužily i v domácnostech při spaní. Každopádně by tam měly pragmatický důvod: V noci by mohly zabránit nežádoucímu kontaktu s hmyzem.
Vůbec nejstarší objevený egyptský polštář se datuje do let 2055–1985 př. n. l. a pochází z naleziště Herakleopolis na západním břehu Nilu, asi 110 km od Káhiry. Překvapivě ovšem vznikl z rostlinných vláken a podobá se současným polštářům. Má rozměry 50 × 25 × 20 cm a pokrývá ho voskovitý povlak z pryskyřice.
