Paraguay: Život v Srdci Ameriky

Díky poloze v centrální části jihoamerického kontinentu se Paraguayi někdy přezdívá „Srdce Ameriky“. Právě její poloha ale v minulosti často vedla k její izolaci a k velmi pozvolnému příklonu k demokracii

25.01.2015 - Marek Telička



Alt text

Paraguayská vlajka je jednou z mála světových standart, jejíž strany nejsou totožné. Na líci se uprostřed nachází státní znak, rub má v centru bílého pole státní pečeť

Drtivou většinu obyvatel Paraguaye tvoří míšenci Španělů a amerických indiánů a podle genetických výzkumů mají dnes blíže k Evropanům než k původnímu kmeni Guaraní. Země je ovšem na rozdíl od mnoha jiných latinskoamerických států etnicky téměř jednolitá a vliv původní kultury zůstává nepřehlédnutelný. Vždyť původním jazykem mluví téměř 98 % zdejších obyvatel, přičemž španělštinu ovládá kolem 92 % Paraguayců.

Zemědělství jako základ

Ačkoliv stát nedisponuje velkým nerostným bohatstvím, z toho, co je dostupné, čerpá podstatným způsobem. Výroba cementu, těžba železné rudy a produkce oceli proto představují 25 % paraguayského HDP. Klíčové však zůstává zemědělství, které představuje nejen hlavní výrobní odvětví, ale i prostředek základního živobytí zejména pro venkovské obyvatelstvo. V zemi také funguje velký neformální sektor spočívající především ve vývozu zboží do okolních zemí. Přes někdejší izolaci zažívá současná Paraguay značný růst. V roce 2010 poskočila tamní ekonomika o 14,5 %, což znamenalo po Kataru a Singapuru třetí nejvýraznější nárůst na světě. V roce 2011 sice tempo zvolnilo na (stále impozantních) 6,4 %, ale od loňského roku opět vzrostlo na 13,6 %.

Narkotická křižovatka

Součást černé ekonomiky Paraguaye tvoří pašování drog, přičemž zmíněnou činností nechvalně proslula především oblast v okolí trojhraničního bodu s Argentinou a Brazílií. Žije zde početná arabská komunita a podle přesvědčení některých zahraničních novinářů se právě odtud financují islámské militantní skupiny, zejména libanonský Hizballáh a palestinský Hamás. Všechny tři země ovšem podobná tvrzení popírají. Nezpochybnitelnou pravdou nicméně zůstává, že je Paraguay největším pěstitelem marihuany v Jižní Americe, přičemž většina produkce směřuje do Brazílie. Paraguayská vláda proti drogám bojuje a loni bylo zabaveno o 39 % více narkotik než v roce 2012: jednalo se o 461 tun marihuany a 3,3 tuny kokainu.

Budoucnost v mlze

S drogami se často spojuje také jméno současného prezidenta Horacia Manuela Cartese. V roce 2000 totiž přistálo na jednom z jeho rančů letadlo s dodávkou kokainu a marihuany. Politik však od počátku tvrdil, že s letounem a jeho nákladem nemá nic společného. Když se ho pak na zmíněnou událost ptali před volbami v roce 2013, komentoval ji jako „vtip“. Otázka je, zda se během jeho funkčního období budou bavit i Paraguayci.

Cartes je milionář, přičemž zbohatl na cigaretách a nealkoholických nápojích. Patří k úzké elitě, která v zemi ovládá prakticky vše. Velmi pravděpodobně měl prsty i v odstranění předchozího prezidenta Fernanda Luga: ten byl v červnu 2012 obviněn ze zavinění smrti sedmnácti lidí, kteří zemřeli při střetu policie a rolníků protestujících proti soudnímu vystěhování. Na případu Lugova odstavení od moci je zajímavé, že měl jen 24 hodin na přípravu pro soudní řízení a pouhé dvě hodiny na vlastní obhajobu. K jeho formálnímu sesazení přitom došlo neuvěřitelně rychle. A týden po nástupu k moci dostal Cartes zesílená práva, jež mu umožňují nasadit vojsko proti levicovým rebelům.

Stručné dějiny

Paraguayská historie zůstává jen málo zdokumentovaná. Jistě víme pouze to, že přinejmenším tisíc let před Kolumbem už východní část země obýval kmen Guaraní. Archeologické nálezy naznačují, že šlo o pokročilou polokočovnou společnost.

V sebezničující válce

První Španělé se v oblasti usadili na začátku 16. století a v srpnu 1537 založil mořeplavec Juan de Salazar město Asunción, které se stalo centrem španělské kolonie. Koloniální období bylo relativně poklidné, protože španělští vládci považovali území za příliš vzdálené a ekonomicky nezajímavé. Mezi roky 1608 a 1767 existoval na jihu a východě dnešního paraguayského teritoria stát v čele s jezuity. V roce 1811 vyhlásila země nezávislost na Španělsku a prvních šedesát let samostatné existence setrvala pod vládou tří diktátorů pocházejících z jedné rodinné větve. Poslední z nich, Francisco Solano López, dovedl stát téměř k zániku v sebevražedné válce v letech 1865–1870 proti spojeným silám Brazílie, Argentiny a Uruguaye. Během konfliktu ztratila Paraguay více než polovinu obyvatel a přišla o značnou část území.

Vláda z deště pod okap

Mezi roky 1870 a 1954 vládlo zemi 44 prezidentů, z nichž 24 nedokončilo své funkční období kvůli převratu. V další válce s Bolívií (1932–1935) získala země dvě třetiny sporného území Gran Chaco. V letech 1954–1989 stál v čele Paraguaye Alfredo Stroessner – diktátor, kterého přes zjevné porušování lidských práv ve vlastní zemi podporovala vláda USA. Dostihl ho však další vojenský převrat.

Ani následující prezidenti ovšem nepatřili právě ke vzorům morálky. Demokratickým směrem se země pomalu vydala až za vlády někdejšího novináře Nicanora Duarteho Frutose (2003–2008) a dřívějšího katolického biskupa Fernanda Luga (2008–2013). 

Lidé

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: přibližně 6,7 milionu, jen o 1,3 milionu více než Slovensko; prům. počet dětí: 1,96 na jednu ženu; věková struktura: 26,2 % dětí do 15 let, 6,4 % obyv. starších 65 let, polovina obyv. mladších 26,8 roku; městské obyvatelstvo: 61 %; etnické složení: mestici, tedy španělsko-indiánští míšenci 95 %, ostatní 5 %; náboženství: katolíci 89,6 %, protestanti 6,2 %, ostatní křesťanské církve 1,1 %, jiné 1,9 %, bez vyznání 1,1 %; jazyky: oficiální jazyky – španělština a guaraní; obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 34,7 %; gramotnost: 93,9 %.

Politika

Typ vlády: republika prezidentského typu; samostatnost: od 14. 5. 1811 (dříve španělská kolonie); hlava státu: prezident Horacio Manuel Cartes (od 15. 8. 2013); prezident je hlavou státu i šéfem vlády; volby: prezident a viceprezident se volí na pět let všelidovým přímým hlasováním.

Ekonomika

HDP na hlavu: 6 800 USD (odhad z r. 2013), zhruba stejně jako Egypt nebo Irák (ČR – 26 300 USD); měna: guaraní (PYG), 1 USD = asi 4 340 PYG, 1 CZK = asi 217 PYG.

Geografie

Rozloha: 406 752 km², tedy asi o 1/8 větší než Německo; hranice: 3 995 km (s Argentinou, Brazílií a Bolívií); charakter území: východně od řeky Paraguay travnaté pláně a zalesněné kopce, oblast Gran Chaco je většinou nížinatá s bažinatými rovinami poblíž řeky a suchým lesem s trnitými křovinami všude jinde; podnebí: subtropické až mírné – dostatečné srážky ve východních oblastech, na západě až polopouštní podnebí; min. noční / max. denní teploty (°C) v Asunciónu: leden–březen 13–17/23–27, duben–červen 17–22/28–33, červenec–září 23–20/33–30, říjen–prosinec 20–13/30–22; nejnižší a nejvyšší bod: soutok řek Paraguay a Paraná (46 m) / Cerro Peró (842 m).

  • Zdroj fotografií

    Wikimedia, Panoramio


Další články v sekci