Nevyspalí sobci: Nedostatek spánku znamená menší ochotu pomáhat druhým
Nedostatek spánku neovlivňuje negativně pouze zdraví dotyčného, ale i jeho okolí. Podle nové studie se nevyspalí lidé chovají sebestředněji a jsou méně ochotní pomáhat ostatním
Výzkumníci z univerzity v britském Oxfordu nechali dvacet dobrovolníků strávit dvě noci v laboratoři: Zatímco však jednu z nich dotyční prospali, druhou museli zůstat vzhůru. Následujícího dne ráno je vždy badatelé nechali vyplnit dotazník s cílem zjistit, do jaké míry by byli v tu chvíli ochotni projevit velkorysost v různých situacích – ať už šlo o to pustit někoho sednout v autobuse, nebo svézt kolegu cestou do práce. Studii vědci publikovali akademickém žurnálu PLOS Biology.
Ukázalo se přitom, že by se dobrovolníci ve více než třech čtvrtinách případů po probdělé noci zachovali spíš sobecky a pomoc druhým by nenabídli, a to ani kdyby se jednalo o člena vlastní rodiny. Na základě skenů mozkové činnosti vědci rovněž odhalili, že se u nevyspalých účastníků experimentu snížila aktivita oblastí zodpovědných mimo jiné za sociální chování.
Méně darů pro charitu
Analýza více než tří milionů charitativních projektů z let 2001–2016 navíc prokázala, že výše příspěvků klesla zhruba o 10 %, pokud se sbírka konala bezprostředně po změně zimního času na letní. Ztráta pouhé hodiny spánku tedy zásadně ovlivnila rozhodnutí pomoct druhým.
TIP: Štěstí očima vědy: Být bohatý a zdravý nestačí, rozhodují geny
Podle autorů studie může epidemie nespavosti, jež trápí většinu západní společnosti, vyústit v závažné důsledky. Zejména pracovníci ve zdravotnictví či policisté na nočních službách bývají chronicky nevyspalí, přičemž únava prokazatelně snižuje schopnost soustředění.
