Mladý vesmír měl být plný aktivních galaxií. Proč je ale Webbův dalekohled nemůže najít?
Pozorování Webbova dalekohledu vyvracejí představu, že mnohé dnešní galaxie během tzv. „kosmického poledne“ procházely obdobím aktivní galaxie s bouřlivou aktivitou supermasivní černé díry
Období, kdy byl náš vesmír starý jen zhruba 3 až 6 miliard let, označují astronomové jako „kosmické poledne“. Šlo o etapu navazující na Velký třesk a „kosmický úsvit“, kdy se podle současných modelů ve vesmíru zformovala většina hvězd a černých děr. Odborníci rovněž předpokládají, že v této době mnoho supermasivních černých děr v centrech galaxií procházelo aktivním obdobím.
Americká astronomka Allison Kirkpatricková z Kansaské univerzity a její spolupracovníci chtěli tento předpoklad ověřit s využitím obdivuhodného výkonu Webbova dalekohledu. Pozornost vesmírného dalekohledu proto zaměřili na malý výsek oblohy, který nese označení Extended Groth Strip (ESG).
Pozorování galaxií kosmického poledne
ESG je pustá a prázdná část severní oblohy mezi souhvězdími Velké medvědice a Pastýře. Pouhým okem tam není vidět nic zajímavého. V letech 2004 a 2005 ji ale detailně prozkoumal Hubbleův dalekohled, který tam objevil více než 50 tisíc galaxií. V roce 2011 ESG pozoroval Spitzerův infradalekohled, který zde objevil galaxie s aktivním jádrem, bylo jich ale podstatně méně, než odborníci očekávali. Menší počet objevených galaxií si vědci vysvětlovali nedostatečnou citlivostí infradalekohledu, který podle nich nebyl schopný detekovat slaběji zářící nebo za prachem ukryté galaxie.
Od Vesmírného dalekohledu Jamese Webba astronomové čekali, že je zahrne objevy mnoha dalších aktivních galaxií v oblasti ESG. To se ale nestalo. Projekt Cosmic Evolution Early Release Science program (CEERS), který po aktivních galaxiích v ESG pátral, jich objevil velmi podobné množství jako předtím Spitzerův infradalekohled.
TIP: Astronomové vystopovali nejstarší kvazar: Je vzdálený přes 13 miliard světelných let
Kirkpatricková a její kolegové svým doposud nepublikovaným výzkumem zřejmě potvrzují, že během období „kosmického poledne“ byly aktivní galaxie poměrně vzácné. Mnoho galaxií, které pozoroval Webbův dalekohled, připomínalo naši Mléčnou dráhu. Jde o spirální galaxie s omezeným množstvím kosmického plynu a s relativně klidnou supermasivní černou dírou ve svém centru. Badatelé z toho rovněž usuzují, že naše Mléčná dráha zřejmě nikdy neprošla obdobím aktivní galaxie.
