Kořeny nadávek (1): Kde ke svým jménům přišly známé české vulgarismy
Klení, nadávky a osočování jiných patří k lidské nátuře stejně jako zpěv a víra v nadpřirozeno. Většina národů používá urážky ze sexuální oblasti, zatímco Češi prý preferují výrazy spojené spíš se zadnicí a s exkrementy. Je to pravda? A jaký je skutečný původ našich nejznámějších vulgarismů?
Na počátku bylo slovo. To slovo mělo praslovanský kořen a v rozeznatelné podobě jej najdeme u většiny příbuzných národů. To slovo je „hovno“. Kořen „gov“ přitom znamená „dobytek“ a vzešly z něj i výrazy „hovado“ či „hovězí“. Původně se jednalo o lejno zvířecí, přeneseně tedy o zcela bezcennou věc. Význam zostřeného záporu se přidal až později.
Bezcenná věc
V dávné minulosti ještě nešlo o tak emotivně zabarvené vyjádření, a proto jej najdeme i u řady našich předních osobností. Například Jan Hus ve svém výkladu ke Květné neděli říká: „Opět varoval-li by sě, aby v svini sě neobrátil, jenž židká jie hovna: Ještě máš sě varovati viece, aby smrtedlně neshřěšil a nezničěl v boží milosti.“ Tedy: „Opět, pokud si dáváš pozor, aby ses neproměnil v prasnici, která jí řídká hovna: Ještě víc si máš dát pozor, abys smrtelně nezhřešil a neztratil boží milost.“
Postupem času však pojem o svou nezávadnost přišel, a ocitl se tak například ve sbírce rakouského důstojníka Jana Jeníka z Bratřic. Díky tomuto nadšenému sběrateli folklorních zajímavostí v jejich „ryzí“ – tedy patřičně přisprostlé – podobě se nám například dochovala báseň: „Sral, sral, trávy se držel. / Tráva se mu utrhla a on upad do hovna / zmazal si prdel.“
Marnost ze sanskrtu
Další výraz s výše uvedeným slovem sice tematicky úzce souvisí, pochází však z jiné geografické oblasti. Sloveso „srát“, tedy vylučovat stolici, má původ v sanskrtském „sarati“, v překladu „téci“ nebo „nelibě se řinouti“. Váže se k němu i pojem „samsara“, který označuje neustálý kolotoč znovuzrození. Indolog Dušan Zbavitel jej originálně přeložil jako „souser“, čímž reflektoval jak slovní základ, tak únavnost zmíněného procesu.
TIP: Scvrnkls aneb taje a kouzla češtiny. Proč dělá potíže cizincům?
Sloveso „srát“ se do českých zemí dostalo s Romy, kteří v 8. století opustili Indii. Když pak doputovali do Evropy, přinesli s sebou nejen výjimečnou znalost práce s kovem, ale i termín, který u nás postupně zdomácněl.
