Když Stalin 5. března 1953 vydechl naposledy, skončila jedna z nejdramatičtějších etap ruských dějin. Obyvatelé Sovětského svazu stejně jako celý svět hleděli do budoucnosti a napjatě očekávali, co přinese.
Jak ale legendární politik zemřel? To je dodnes otázka živých diskuzí. Přestože oficiálně verze mluví o následku mrtvice, podezření na otravu se nepodařilo zcela vyvrátit. Stalin se už nějakou dobu potýkal se zdravotními obtížemi, přesto když dostal 1. března mrtvici, zůstal téměř celý den sám ve svém pokoji. Až ve večerních hodinách si ho strážní dovolili vyrušit. K nemocnému Stalinovi však nezavolali medika, ale komunistické pohlaváry. Teprve poté byli přizváni lékaři, kteří už mohli pouze konstatovat, že se smrt nezadržitelně blíží. A skutečně, za dva dny „Muž z oceli“ zemřel.
Nabalzamovaný Stalin byl umístěn do mauzolea vedle svého předchůdce, zakladatele sovětského státu Vladimíra Iljiče Lenina. O tři roky později na 20. sjezdu komunistické strany zazněly výhrady proti Stalinově přítomnosti v Leninově hrobce. Sovětský vůdce Nikita Chruščov tehdy odhalil Stalinův kult osobnosti a jeho zločiny a na návrh dělníků z několika závodů potom 22. sjezd KSSS v říjnu 1961 rozhodl ponechat mauzoleum výhradně pro Lenina. V noci ze 31. října na 1. listopadu roku 1961 proto byly Stalinovy ostatky ve vší tichosti uloženy u kremelské zdi. Rakev byla následně zalita betonem, aby nedošlo k další manipulaci s diktátorovým tělem.
TIP: Po Stalinovi: Co se dělo v Sovětském svazu po smrti „Muže z oceli"?
Na pohřeb svého vzoru zamířil také český prezident Klement Gottwald. A dějiny se opakovaly. Jen co se ze Sovětského svazu vrátil, následoval svého učitele na druhý břeh…
