Jihokorejský Soul: Město, kde se mísí tradice s futurismem

Jedná se o centrum historické i moderní kultury Jižní Koreje. Můžete se ztratit na půdě několika tamních rozlehlých královských paláců, ale také obdivovat futuristické stavby, jež připomínají vesmírné lodě. Soul se stal hlavním městem Koreje za vlády dynastie Čoson koncem 14. století a šlechta tam sídlila až do začátku 20. století, kdy v roce 1910 během japonské okupace přišel o statut metropole. Temná éra země, jež pamatuje ničení památek, snahy o potlačení jazyka i brutální masakry civilního obyvatelstva japonskými vojáky, trvala až do konce druhé světové války.

Krátce nato následovala v letech 1950–1953 občanská válka mezi Severní a Jižní Koreou, jež národ natrvalo rozdělila. Zatímco sever pocítil pevný stisk života v diktatuře, jihu sice zbyla země zpustošená válkou, ale čekal ho raketový ekonomický růst. Ještě v roce 1960 zaostávala Jižní Korea v HDP za Mosambikem i Senegalem, zatímco dnes patří k nejvyspělejším na světě. V Soulu sídlí hned několik technologických gigantů, jako Samsung a LG, nebo úspěšné automobilky, například Hyundai a Kia. Kromě elektroniky a aut ovšem Korejci exportují také svou kulturu: Fanoušky popové hudby alias k-popu a televizních seriálů zvaných k-drama najdete na celé planetě. Hlavně v Asii navíc v posledních letech způsobily mánii animované postavičky firmy Kakao Corporation.

Barvy na pochodu

Sídlem královské rodiny i vlády se během éry dynastie Čoson stal palác Kjongbokkung. Vznikl v roce 1395 a později ho několikrát zasáhla zkáza, načež ovšem vždy povstal z popela. Naposledy se ocitl v troskách začátkem 20. století vinou japonských okupantů. V době své největší slávy čítal komplex 7 700 pokojů, zatímco dnes zahrnuje impozantní palác 3 600 místností a 300 oddělených budov.

Denně také láká na výměnu královských stráží, při níž můžete zapomenout na monotónní uniformy, jaké možná znáte z Pražského hradu. V Kjongbokkungu to naopak hraje všemi barvami: Korejské jednotky se totiž obléknou do kostýmů z dob dynastie Čoson, nesou repliky tradičních zbraní i krásně dekorované praporce a doprovází je zvuk bubnů, gongů či jiných hudebních nástrojů. Pastva pro oči se koná každý den v celou hodinu od desáté ranní do dvou hodin odpoledne, s výjimkou úterý, kdy zůstávají brány pro turisty zavřené.

Kromě prohlídky samotného paláce lze za jeho branami navštívit také Národní folklorní muzeum, kde uvidíte proměny každodenního života Korejců od pravěku až do vpádu Japonců. Za zhlédnutí ovšem stojí i Národní palácové muzeum, schraňující exponáty z královských pokladnic. Nedaleko si pak nenechte ujít procházku mezi tradičními korejskými domy hanok. Jejich současná podoba kopíruje stavby ze 14. století, kdy tam žily rodiny vysokých úředníků. Křivolaké uličky historické čtvrti Bukchon nabízejí kromě malebných exteriérů i nespočet možností usednout do kavárny nebo si vyzkoušet výrobu suvenýrů v řemeslných dílnách.

Jako na dlani

Soul ovšem nevábí jen na historii a památky. Příkladů moderní architektury, která často připomíná stavby z jiného světa, tam najdete také požehnaně. Na seznam futuristických budov určitě patří věž Lotte World Tower, jež vypadá jako vesmírná raketa. S výškou 555 metrů jí patří nejen rekord v Jižní Koreji, ale i šesté místo na světě. Na vyhlídku ve 117. patře vás rychlovýtah vyveze za dvě minuty.

Podobný dojem však můžete v metropoli nabýt i při pohledu na některé kostely. Nejstarší křesťanský svatostánek v zemi představuje katedrála Saemoonan, jež se po poslední rekonstrukci také podobá spíš stavbě ze sci-fi snímku než protestanskému chrámu. Mimo duchovní rozjímání můžete vystoupat rovněž na vyhlídkovou plošinu a kochat se panoramatem města. Nádech „mimozemské“ architektury má přitom v Soulu dokonce i radnice: Netradiční tvar Seoul City Hall, dokončené v roce 2012, symbolizuje přílivovou vlnu. A k inovativní architektuře patří také budova Leeum, kde sídlí muzeum umění provozované firmou Samsung, jež se zaměřuje na tradiční díla i moderní počiny.

Připraveni vzlétnout

Na žádném seznamu futuristických staveb Soulu ovšem nesmí chybět Dongdaemun Design Plaza neboli DDP. Dílo avantgardní britsko-irácké architektky Zahy Hadidové totiž bez přehánění vypadá jako vesmírná loď, která právě přistála uprostřed města. Obří multifunkční komplex charakterizují zakulacené linie a zvnějšku jej pokrývá přes 45 tisíc šedých hliníkových panelů různých velikostí a tvarů – žádné dva přitom nejsou stejné. Speciálně pro DDP je vyvinula firma Samsung a jejich usazování skončilo v roce 2014.

Dongdaemun Design Plaza funguje jako magnet na organizátory módních přehlídek, kulturních akcí, uměleckých výstav a různých konferencí. Kouzelně pak působí i v noci, ačkoliv nedaleká zahrada osázená LED růžemi přestala definitivně svítit v roce 2019. Po západu slunce každopádně „ožívají“ panely na vnějším plášti budovy, a pomyslné UFO tak opravdu vypadá, jako by se chystalo odletět do vesmíru.