Jazyk ovlivňuje, jak rychle náš mozek vnímá různé odstíny barev

Mezi jednotlivými jazyky existují rozdíly v tom, kolik mají různých slov pro barvy a jejich odstíny. Například v angličtině existuje pro barvy 11 základních slov: red, orange, yellow, green, blue, purple, pink, brown, black, white, a gray. (Výrazy jako navy, azure nebo třeba sky blue slouží k označení odstínů barev). Oproti tomu slovanská ruština používá pro modrou hned dva výrazy – světle modrá či pomněnková je голубо́й, kdežto tmavší modř se označuje jako си́ний. Podobně je na tom litevština, která ale patří do skupiny baltských jazyků. Tmavě modrá je v litevštině mėlyna a světle modrá žydra. To Norové si musí s označením modré vystačit se slovem jedním – blå. 

Podle nedávného výzkumu norských odborníků, které vedla Akvile Sinkeviciuteová používání jazyka s více výrazy pro různé odstíny určité barvy vede k tomu, že mozek mluvčího vnímá tyto odstíny snadněji, než člověk používající jazyk s omezenější výrazovou zásobou.

Dvacet odstínů modré

Vědci podrobili jednoduchému testu 106 dobrovolníků, kteří mluví litevsky, norsky nebo oběma jazyky současně. Dobrovolníci měli za úkol rozlišovat různé odstíny modré. Předtím si měli zapamatovat osm čísel, která jim byla řečena v určité řeči, čímž vědci chtěli u bilingvních respondentů aktivovat buď jeden, nebo druhý jazyk.

Ukázalo se, že pokud bilingvní účastníci „přemýšleli v litevštině“, rychleji rozlišovali mezi světle a tmavě modrou. V okamžiku, kdy ale přepnuli do norštiny, tato výhoda zmizela. Podobně dopadli i dobrovolníci, kteří používali pouze jeden jazyk – schopnost definovat různé odstíny byla u litevských mluvčích na vyšší úrovni než u rodilých Norů.

„Náš výzkum odhalil, že schopnost vnímat odstíny je ovlivněná použitým jazykem, v němž člověk právě přemýšlí,“ líčí Sinkeviciuteová. „Poodhalili jsme dynamický vztah mezi používaným jazykem a vnímání světa našimi smysly. Zdá se, že jazyk ovlivňuje to, jak si mozek během dětství vytváří kategorie pro barvy a jejich odstíny.“