Vytříbené chutě: Lidé si pochutnávali na obřích šnecích již před 170 tisíci lety
Nálezy z jihoafrické jeskyně Border Cave prozrazují, že lidé si v době před 170 tisíci lety vařili obří plže
Konzumace plžů je dnes přinejmenším pro člověka z euroatlantické civilizace spíše symbolem vybrané gastronomie. Těsně po Velké válce se ale hlemýždi běžně objevovali i na české štědrovečerní tabuli. Tradice konzumace plžů je ale mnohem delší, než by se na první pohled mohlo zdát – archeologové nedávno zjistili, že si na nich pochutnávali i dávní příslušníci druhu Homo sapiens před 170 tisíci lety.
Naši dávní předkové nekonzumovali hlemýždě zahradní, nýbrž achatiny, známé též jako oblovky obrovské, které jsou v dospělosti velké jako lidská dlaň. Tým badatelů jihoafrické Witwatersrandské univerzity v Johannesburgu objevil v jeskyni Border Cave, která se nalézá přímo na hranici mezi Jihoafrickou republikou a Svazijskem, pozůstatky ulit achatin. Jejich výsledky publikoval odborný časopis Quaternary Science Reviews.
Pozůstatky dávných hostin
Jeskyně Border Cave je známou archeologickou lokalitou, kde probíhají vykopávky již od třicátých let minulého století. Fosilní ulity tam ale byly nalezeny až v letech 2015 až 2019. Marine Wojcieszaková a její kolegové našli relativně velké množství úlomků ulit, které pocházejí z doby před 70 až 170 tisíci let. Úlomky ulit jsou zbarvené tak, že to odpovídá tepelné úpravě dávných achatin.
Autoři studie upozorňují, že bezobratlí jsou v archeologickém výzkumu často přehlíženi a považováni za bezvýznamné z hlediska úsilí o pochopení historie lidského druhu. Tento postoj bývá ještě výraznější u malých druhů bezobratlých. Achatiny ovšem naštěstí nejsou tento případ.
Achatiny se mohly na daném místě vyskytovat i náhodou. Vědci ale nashromáždili řadu dokladů, které naznačují, že nejspíš opravdu sloužily jako potrava. Mimo jiné uskutečnili i experiment, v rámci kterého rozlámali schránky dnešních plžů na úlomky různých velikostí. Následně je pak zahřívali po dobu pěti minut až 36 hodin. Porovnání s úlomky fosilních ulit potvrdilo, že fosilní ulity velmi pravděpodobně prošly přípravou pokrmu. V okolí badatelé narazili i na další doklady přípravy jídla – objevili zde například kosti nebo semena.
TIP: Vánoce našich prababiček: Mezi typické štědrovečerní pochoutky patřili šneci
Jak zdůrazňují Wojcieszaková a spol., suchozemští plži jako achatiny jsou výtečným zdrojem živin. Jejich sběr je snadný a nepředstavuje větší riziko. Lze je po nějakou dobu uskladnit a příprava pokrmu z těchto plžů je jednoduchá. Jakmile lidé ovládli alespoň základy používání ohně, mohli se plži objevit na jejich jídelníčku.
